UTSJOEN KUNTA
PL 41
99981 UTSJOKI
Puhelin 040-188 6111
Fax 016-677 339
Kunnanvirasto ja puhelinvaihde avoinna 9.00 - 15.00
Utsjoen kunta
 

Njuolggadusat

Lappi girjeráju geavahannjuolggadusat

 

 

Buresboahtin girjerádjui!

Lappi girjerádju fállá du atnui nuvttá aigeguovdilis materiálačoakkáldagaid, fierbmemateriálaid, diehtobálvalusa, áššehasdihtoriid ja girjerádjolanjaid.  Sáhtat várret materiála ja dahkat háhkanevttohusaid. Maiddái eará girjerájuin sáhttá gáiddusluoikkahit. Girjerájuid bálvalusaid sáhttet geavahit buohkat, geat čuvvot geavahannjuolggadusaid. Luoikkaheapmai ja muhtun bálvalusaide don dárbbašat girjerádjogoattta. Girjerájuid bargoveahka vástida mielastis gažaldagaide, mat laktásit  girjeráju doaimmaide.

 

Fierbmegirjerádju doaibmá čujuhusas www.lapinkirjasto.fi, gos du geavahusas lea oppa Lappi girjeráju oktasaš materiáladáhtavuođđu.

 

 

Lappi girjerádju

Lappi girjerádjui gullet Eanodaga, Anára, Giemajávrri, Giepma, Keminmaa, Gihttela, Kolari, Muonio, Posio, Ranua, Roavvenjárgga, Salla, Simo, Soabbada (Soađegilli, Pelkosenniemi ja Suovvaguoika), Tervola, Durdnosa, Durdnosleagi (Ylitornio ja Pello) ja Ohcejoga girjerájut sihke joavku museaid ja oahppolágádusaid girjerájut.

 

 

Girjerádjogoarta ja geavaheaddji ovddavástádus

     Persovnnalaš, nuvttá girjerádjogoartta fidnet buot Lappi girjeráju doaibmasajiin. Dus sáhttá leat anus dušše okta Lappi girjeráju girjerádjogoarta.

 

     Girjerádjogoartta oaččot, go čájehat identitehtaduođaštusa ja attat oktavuohtadieđuid. Dus galgá leat poastačujuhus Davviriikkain.

 

     Girjerádjogoartta  sáhttit mieđihit maiddái searvvušáššehassii. Servoša girjerádjogoartta fidnen eaktuda fásta bargovehkii gulavaš vástuolbmo namaheami. Geavahannjuolggadusat gusket maiddái searvvušáššehasaid. Searvvušgoarttain ii sáhte luoikkahit ovttaskas olbmo ruoktoatnui oaivvilduvvon filmmaid, spealuid iige dihtorprográmmaid.

     Vuollái 15-jahkásaš dahje fuolahusgaskavuođa vuloš dárbbaša dáhkideaddji, guhte vástida agivuloš/ fuolaheami vuloža girjerádjogeavahusas. Olmmoš geas lea luoikkahangielddus ii sáhte álgit dáhkideaddjin.

     Don leat ovddavástádusas iežat girjerádjogoarttas ja dainna luoikkahuvvon materiálas sihke geavaheaddjidovddaldaga ja beassansáni geavaheamis.

     Girjerádjogoartta láhppomis ja čujuhusa dahje nama nuppástusas berre almmuhit dalán man nu Lappi girjerádjui. Goartta oamasteaddji dahje fuolaheaddji ii leat ovddasvástádusas almmuheami maŋŋá dáhpáhuvvan goartta boasttogeavahusas. Sáhtát lotnut ođđa goartta láhppon sadjái go leat duođaštan iežat identitehta.

     Muhtun girjeráju bálvalusaide dárbbašuvvo beassansátni, man oaččot čájehemiin identitehtagoartta, buot Lappi girjeráju doaibmasajiin. Beassansátni ii addojuvvo šleađgaboastta dahje telefona bokte.

     Beassansáni dárbbašat ee. iežat luoikkahemiid ođasmahttimii ja materiála várremii fierbmegirjerájus, e-girjjiid luoikkaheapmai, luoikkahanautomáhtaid geavaheapmai ja vejolaš iešdoaibmangirjerádjui sisabeassamii.

 

 

Luoikkaheapmi

     Sáhtat luoikkahit dušše fámus leahkki Lappi girjeráju girjerádjogoarttain.

     Luoikanáiggit molsašuddet  ovtta vahkus njealji vahkkui (1-28 jdr).

 

     Ovttaskas áššehasas ožžot leat  eanemustá 100 Lappi girjeráju luoikkaheami ovttaáigásaččat.       Iešguđege materiála mielde sáhttet leat ráddjehusat luoikkahanmeriin.

     Luoikkahuvvon materiála sáhtát ođasmahttit viđa geardde, jos dus eai leat várrehusat. Luoikkaheami ođasmahttimii sáhttet leat ráddjehusat iešguđege materiála mielde (ovdamearkan johtilis luoikkaheamit ja giehtagirjerádjomateriála).

     Sáhtat oažžut ovddalgihtii ovtta almmuhusa 1-7 jándora ovdal earrebeaivvi iežat šleađgapostii.  Dasa lassin sáhtat oažžut almmuhusa luoikkahemiid earrebeaivvis maiddái aitosaš earrebeaivve. Girjerádju ii vástit elektrovnnalaš almmuhusaid mearrái ollemis.

     Filmmaid ja digitálalaš spealuid luoikamis čuovvut Nationála audiovisuálalaš instituhta mediabajásgeassin - ja govvaprográmmaguovddáža ásahan ahkerájáid (www.ikarajat.fi).

 

 

Máhcaheapmi

     Luoikkahanáigi nohká earrebeaivve, go girjerádju giddejuvvo. Fierbmegirjerájus luoikkahanáigi nohká go jándor molsašuvvá. Muhtun girjerájuin lea anus máhcahanluŋka- dahje kássa, gosa guđđon máhcahemiid registreret čuovvovaš rabasdoallanbeaivái. Luŋkii dahje kássii guđđon máhcahemiin áššehas vástida ieš.

     Luoikkahemiid sáhttá máhcahit nuvttá buot Lappi girjerájuid bálvalansajiide earet girjeráju luoikan biergasiid (omd. vázzinsoappit).

     Máhcakeahtes materiálas sáddet guokte máhcahanávžžuhusa, main bearrat mávssu.

     Jos luoikkahuvvon materiálaid ii máhcat ávžžuhusas fuolakeahttá, sáddet rehkega, masa lasihat bearranmávssu. Vuollái 15-jahkasaš ja fuolahangaskavuođa vuloš olbmuid máhcakeahtes luoikkahemiin bearrat mávssu fuolaheaddjis.

     Rehkegat, mat eai leat máksojuvvon, sirdašuvvet bearrandoaimmahaga bearranláhkai ja  materiála ii sáhte šat máhcahit girjerádjui.

     Bearramii sirdojuvvon, mávssekeahttá rehkegiin bearrat materiála buhtadushatti lassin bearrangoluid.

     Girjerádju sáhttá bearrat earrebeaivvi maŋŋá máhcahuvvon materiálas beaivvi- ja njađđosa mielde máŋŋonanmávssu.

     Máhcahanávžžuhus – dahje maŋŋonanmávssuid bearrat maiddái dan dáhpáhusas, ahte luoikkahemiid ođasmahttin fierbmegirjerájus ii leat lihkostuvvan interneahttaoktavuođa hehttehusaid geažil dahje earrebeaivemuittuhusa vuostáváldin lea eahpelihkostuvvan teknihkalaš hehttehusa geažil.

 

 

Várrehus

     Sáhtat dahkat várrehusaid buot Lappi girjerájuid luoikkahemiide dahje báikki alde leahkki materiálalaide. Sáhtat maiddái válljet man girjerájus vieččat materiála.

     Girjerádjomateriála várren lea nuvttá. Don berret šluhttet ieš várrehusaid, maid it šat dárbbaš. Várrehusa sáhtat šluhttet dan rádjai, ovdalgo das lea vuolgán boahtinalmmuhus.

 

 

Mávssut

     Girjeráju geavaheapmi lea dábálaččat nuvttá. Mávssolaččat leat goittoge guđege girjerájus fámus leahkki gielddaid mearrádusaid mielde:

                      girjerádjogoartta ođasmahttin

                      kopiijat ja čáliheamit

                      gáiddusluoikkaheamit

                      Lanjaid dahje apparáhtaid várren

 

     Luoikkahemiin, maid earrebeaivi lea mannan meaddel, bearrat máhcahanávžžuhus- ja maŋŋonanmávssuid sihke vejolaš girjerádjui šaddan muittuhus- ja bearrangoluid guđege gieldda mearridan táksttaid mielde. 

     Girjerádju bearrá mávssu vieččakeahttá guđđon várrehusas.

 

     Girjerádju oažžu bearrat ruhtaoažžumiiddis riektegeavvama bokte. Riidoášši gieđahallojuvvo guđege girjeráju ruovttubáikki gielddarievttis.

 

 

Materiála buhtten

     Luoikkahuvvon materiála berre gieđahallat skihkalaččat. Jos láhpát dahje vahágahtat girjerádjomateriála dahje guođat luoikkahemiid máhcakeahttá, don fertet buhttet materiála háhkamin ođđa stuhka dahje máksimin girjeráju nannen buhtadushatti.  Máksojuvvon buhtadusat eai máhcahuvvo.

     Videobáttiid, DVD-skearruid dahje blu-ray-skearruid it sáhte guđege stuhka guoski dahkkivuoigatvuohtamávssu dihtii buhttet seammalágan stuhkain.

     Girjerádju ii buhtte áššehasa apparáhtaid, jos dat bieđganit geavahettiin girjeráju materiála.

 

 

Gáiddusluoikkaheapmi

     Girjerádju sáhttá diŋgot Lappi girjeráju olggobealde Suomas dahje olgoriikkain gáiddusluoikkaheapmin materiála.

     Gáiddusluoikkahemiin bearrat guđege girjerájus fámus leahkki gielddaid mearrádusaid mieldásaš mávssuid.

     Gáiddusluoikkahemiid diŋkodettiin čuovvut luoikkasin addi girjeráju luoikkahanáiggiid ja mávssuid.

     Girjerájuin sáhttet leat čoakkáldagat, mat eai gáiddusluikojuvvo.

 

 

Iešdoaibmageavaheapmi

     Iešdoaibmagirjerájus ja –láđđesáles sáhtat fitnat maiddái dábálaš rabasáiggiid olggobealde.

     Iešdoaibmagirjeráju áššehas lea geatnegas buhttet  iežas dagahan vahágiid sihke maiddái suinna sisa boahtán olbmuid dagahan vahágiid.

     Boasttogeavahusas ja geavahannjuolggadusaid rihkkumis manaha iešgeavahanvuoigatvuođa.

 

 

Luoikkahanvuoigatvuođa manaheapmi

     Áššehaš manaha luoikkahanvuoigatvuođas buot Lappi girjerájuin, jos sus leat materiála, mas leat berrojuvvon mávssut dahje mávssekeahttá mávssut badjel 10 €.

     Badjel 10 € vealggi galgá  máksit hávil.

 

 

Geahanvuoigatvuođa manaheapmi

     Girjerádju lea buohkaide oktasaš báiki.  Ráfehuhtti láhtten girjerájus, sáhttá dagahit geavahanvuoigatvuođa manaheami. Jos áššehas rihkku geavahanvuoigatvuođaid, bilida girjeráju opmodaga dahje gieldimis fuolakeahttá ráfehuhttá girjeráju bargiid dahje nuppi áššehasa. Girjeráju bargiin lea vuoigatvuohta lágidit áššehasa eret girjerájus.

     Girjeráju hoavda dahje su fápmudan olmmoš sáhttá mearridit geavahangildosa iežas hovden  girrerádjui. Gielddus sáhttá bistit ovtta jándoris 30 jándorii.

     Gielddus addojuvvo unna dáhpáhusain njálmmálaččat ja muđui girjjálaččat. Áššáiosolažžii várrejuvvo gullandilálašvuohta ovdal geavahangildosa addima.

 

 

Diehtosuodji

     Lappi girjerájus lea oktasaš áššehasregisttar. Girjerájus lea vuoigatvuohta geavahit  persovdnadovddaldaga iežas áššehasregisttaris (Heaggadiehtoláhka 523/1999, 13 §). Girjeráju  áššehasregisttar geavahuvvo dušše beare luoikamiid gohcimii. Dieđut eai luohpaduvvo giesage olggobeale olbmui. Dus lea heaggadiehtolága mieldásaš vuoigatvuohta dárkkistit iežat guoski dieđuid registtaris (Heaggadiehtoláhka 523/1999, 10 §).

     Heaggadiehtolága mieldásaš registtarčilgehus lea oaidninláhkai girjerájuid fierbmesiidduin sihke buot girjerájuin.

 

 

Eará

     Girjerádju ii vástit girjerádjui guđđojuvvon dávviriin dahje biktasiin.

     Geavahannjuolggadusaid heiveheamis mearrida dárbbu mielde guđege gieldda girjerádjodoaimmahoavda.

 

 

 

Lappi girjeráju stivrenjoavkku mearrádus 19.9.2016 § 15.

Geavahannjuolggadusat bohtet fápmui, go girjerádju sirdášuvva geavahit Koha-girjerádjovuogadaga