OHCEJOGA SÁMELOGAHAT

OHCEJOGA SÁMELOGAHAT

Ohcejogas lea jo jagis 1977 doaibman Suoma davimus logahat, Ohcejoga sámelogahat.

Ohcejoga sámelogahagas sáhttá čađahit normála logahat oahppomeari. Buot gurssaid oahpahus addojuvvo suomagillii, muhto oahppis lea vejolašvuohta stuđeret maiddái sámegiela ja muhtun gurssaid maiddái sámegillii. Sámegielas sáhttá čađahit stuđeantaiskosa jogo eatnigiela dahje oanehis vieris giela oahppomeari mielde.

Logahat ulbmil lea fállat nu viiddis oahppo- ja gursafálu go vejolaš. Iežas válljašumi sáhttá dievasmahttit dárbbu mielde váldimiin vuostá gáiddusoahpahusa eará sajis. Gursafállui lea gieskat váldon mielde ođđa sápmelašvuođa ja davvi temáid birra huksejuvvon gurssat, mat ovttas sámegiela gurssaiguin fállet oahpahanollisvuođa, mii gieđahallá viidát davvi temá. Duppal-  dahje triodutkosa lea vejolaš čađahit oktasašbarggus Anára Sámi oahpahusguovddážiin (SOG/SAKK).

Logahat bargá oktasašbarggu ee. Ohcejogas doaibmi Turku universitehta Geavu dutkanstášuvnnain (Kevon tutkimusasema), Lappi universitehtain ja Luondduriggodatguovddážiin (LUKE). Oktasašbargu ollašuhttojuvvo maiddái rájáid badjel Norgii ja eará guvlui máilbmái.

Sámekultuvra eallá nanusin Ohcejogas. Giela gullá beaivválaččat, ja dan lassin gilis lea máŋggabealat sámegielat kulturdoaibma. Sámi oahpahusguovddáš lágida Ohcejogas  sámi árbevirrui laktáseaddji gurssaid, dego musihka ja sámi duodji gurssaid, mat dohkkehuvvojit maiddái logahaga heivehuvvon gursan. Logahagain seamma šilljobirrasis doibme Sámi musihkkaakademiija.

Guhkkelis boahtti oahppiide fállat oahpuid áigái logahaga iežas lanjadagaid, ng. juogaduvvon lanjadagaid

OHCEJOGA SÁMELOGAHAGA OAHPPIIDSEARVI

Sámelogahagas doibme oahppiidsearvi, mii dahká evttohusaid skuvlla guoski áššiin ja oassálastá logahaga dieđiheapmái sosiálalaš medias. Sámelogahaga oahppiidsearvi doibme oahppiid intreassaorganisašuvdnan ja ordne maiddái asttuáigge doaimmaid.

ÁIGGEÁDJEVEJOLAŠVUOĐAT

Skuvlaguovllu doaibmansajiin leat measta seamma gáhtu vuolde:
-álšasále, gosa sáhttá lotnut iežas čoavdaga dahje fidnat dalle go vuojadanhálla lea rabas
-vuojadanhálla
-lihkadansále, gos Lášmmohallan searvvi Kuohu ja searvegotti vuorut sihke rávesolbmuidskuvlla gurssat
-girjerádju, gos ee. bláđiid lohkansále, neahttadihtorat ja luoikkahan láhkai áiggeádjereaidduid
– Rávesolbmuidskuvlla gurssat (Fállu molsašuddá jahkásaččat, gč. dárkilabbot čuoggás rávesolbmuidskuvlla )
-ealligovvateáhter Dávvenásti, teáhterčájáhusat, konsearttat jed. prográmma skuvlla sáles.

Skuvlaguovddáža lahkosis:
– viehkanbálggis/láhttu gos leat čuovggat
– valástallangieddi
– jiekŋaskearrogávgil
– nuoraiddoaibmalatnja
– merkejuvvon máđii Gálgojoga láddo lávu lusa, guhkkodat s. 3 km.

Gili guovddáža bálvalusaide (gávppit, báŋku, poastta áššeolmmoš, gilidállu Giisá) 1, 5 km.

Norgga rádjái 2 km.

Stuđeantavisttis orrui lea vejolašvuohta fitnat 1 km geahčen rabasbálvalanguovddážis boradeamen eahketbeaivve (galgá máksit sierra).