Mánáid ja bearrašiid bálvalusat

Mánáid ja bearrašiid bálvalusain buvttaduvvojit sosiálafuolahuslágas oaivvilduvvon almmolaš bearašbálvalusat ja mánná- ja bearašguovdasaš mánáidsuodjalus sihke fállojuvvojit mánáidáittardeaddji bálvalusat áhččivuođaáššiin sihke máná fuolahus-, deaivvadan- ja ealihanáššiin (bearašvuoigatvuođalaš bálvalusat). Ulbmilin lea doarjut, doalahit ja ovddidit bearrašiid buorredili dalle, go olbmos dahje bearrašis lea árgii laktáseaddji sosiálalaš, psyhkalaš dahje ruđalaš váttisvuođat.

Oktavuođadieđut

Gohcci sosiálabargi
040 701 4440

Sosiálabargi Riitta Kumpulainen
040 577 7045

Bearašbargi Annaliisa Kujala
040 185 4390

Vuođđodorvohoavda-Mánáidgohcci
Nanna Miettunen 040 574 8499

Oktavuođaváldin ja bálvalusdárbbu árvvoštallan

Mánnábearrašiid sosiálabálvalusaide sáhtát váldit oktavuođa

  • telefovnna bokte sosiálabargái dahje vuođđodorvohovdii
  • oktavuođaváldinskoviin, mii devdojuvvo máná fuolaheaddjiin ja mánáin bargi ámmátolbmuin (nugo rávvehat, árrabajásgeassin, skuvla) ovttas
  • dahkamiin mánáidsuodjalusalmmuhusa jogo telefovnna tel. 040 574 8499 bokte dahje čálalaččat
  • Čálalaš oktavuođaváldimat doaimmahuvvojit čujuhussii: Ohcejoga gielda/Vuođđodorvohoavda   Luossa 1a, 99980 Ohcejohka dahje PL 41, 99981 Ohcejohka
  • Virgeáiggi olggobealde hohpolaš dáhpáhusas mánáidsuodjalusalmmuhus dahkkojuvvo heahtenummirii 112.

Buot oktavuođaváldimat álggahit bálvalusdárbbu árvvoštallama, man oktavuođas váldojuvvo čielggas dárbbašettiin seammás maiddái vejolaš mánáidsuodjalusa dárbbus. Mánnábearrašiid sosiálabarggus árvvoštallamiid dahket sosiálabargit ja bearašbargi oktasašbarggus áššehasain, dán lagamuččaiguin ja dárbbu mielde eará doaibmiiguin. Bálvalusdárbbu árvvoštallan dahkkojuvvo nu viidát go áššehasa dilis lea dárbbašlaš. Bálvalusdárbbu árvvoštallama maŋŋá mánnái ja su bearrašii sáhttá ordnet dárbbašlaš veahki bearašbálvalusain, mánáidsuodjalusas dahje eará bálvalusain.

Vejolaš hohpolaš veahkki addojuvvo dalánaga, go diehtu veahki dárbbus lea fidnejuvvon. Jos gažaldat lea earenoamáš doarjaga dárbbu vuloš mánás, de galgá bálvalusdárbbu árvvoštallan álggahuvvot maŋimustá čihččet árgabeaivve oktavuođaváldimis ja dat galgá gárvvásmit golmma mánotbajis. Eará dáhpáhusas árvvoštallama galgá álggahit dalán ja doalvut lohppii almmá áššehis ádjáneami.

Sosiálafuolahuslágas oaivvilduvvon bearašbálvalusat

Bearašbálvalusaid ulbmilin lea doarjut mánáid ja nuoraid buorredili, sihke váhnemiid sin bajásgeassinbarggus. Bearašbálvalusaide sáhtát váldit oktavuođa maiddái, go dárbbašat veahki ja rávvema. Sosiálafuolahuslágas oaivvilduvvon bearašbálvalusat leat ee.

  • sosiálabargu ja -rávven
  • mánnábearrašiid ruoktobálvalus
  • bearašbargu
  • doarjjaolmmoš- ja doarjjabearašdoaibman
  • bajásgeassin- ja bearašrávven

Mánnábearrašiid ruoktobálvalus ja bearašbargu

Mánnábearrašiid ruoktobálvalusa ja bearašbarggu vehkiin veahkehuvvojit bearrašat, main leat váhnenvuhtii dahje mánáid- ja ruovttudikšumii laktáseaddji doarjaga dárbu dahje geat leat váiban eallindilisteaset. Doarjja geahččaluvvo addit nu árramuttus go vejolaš ja ovddalgihtii easti láhkai.

Bearašbarggu deaŧalamos ulbmil lea máná šaddama ja ovdáneami doarjun, váhnema ja bearraša árgga hálddašeami lasiheapmi sihke váhnema doarjun váhnenvuođa sierra oassesurggiin. Bearašbarggu váimmusbargun lea maiddái máná ja váhnema gaskasaš vuorrováikkuhusa nannen.

Bajásgeassin- ja bearašrávvema bálvalusat

Anára ja Ohcejoga gielddaid gaskasaš soahpamušain ohcejohkalaččaide ordnejuvvojit bajásgeassin- ja bearašrávvema bálvalusat Avvilis. Dáid bálvalusaid dárbbašeaddji ferte soahpat áššis sosiáladoaimmahagas dahje dearvvasvuođaguovddážis.

Ohcejoga gielddas lea soahpamuš sámegielat mánáid- ja nuoraidpsykiatriija bálvalusain Kárášjoga mánáid- ja nuoraidpsykiatriijalaš poliklinihkain.

Kriisa- ja dorvoruovttubálvalusat

Lapin Ensi- ja turvakoti kriisaguovddáš Roavvenjárggas lea rabas birra jándora ja oktavuođa oažžu heahteguovddáža bokte nummiris 112.
Roavvenjárgga dorvoruktui mannamis galgá jos vejolaš šiehttat ovddalgihtii sosiáladoaimmahagas.

Mánáidsuodjalus

Mánás lea vuoigatvuohta dorvvolaš ja jurddafáttáid addi šaddanbirrasii, dássedettolaš ja máŋggabeallásaš ovdáneapmái sihke ovdasadji earenoamáš suodjaleapmái. Vuosttassadjásaš vástu mánás lea váhnemiin. Mánáid suodjaleapmi viidát áddemiin lea oppa oktasašgotti ja servodaga bargu nu, ahte buot doaimmain ja mearrádusdahkamis váldojit vuhtii mánáid ovdu ja dárbbut. Bearrašiid vuođđobálvalusain, nugo rávvehagas, eará dearvvasvuođafuolahusas, beaivedivššus, skuvllas ja nuoraidbarggus galgá fuolahit das, ahte mánát ja bearrašat ožžot earenoamáš doarjaga ja veahki, man dárbbašit, árramuttus ja vuosttassajis normálabálvalusain.

Mánáidsuodjalusláhka addá vejolašvuođa veahkehit máná dalle, go máná dearvvas ovdáneapmi ja buorredilli leat váras váhnenvuođa váttisvuođaid dahje máná iežas láhttema geažil. Mánáidsuodjalusa áššehasvuohta lea dárbbašlaš, jos

  • máná dearvvasvuohta dahje ovdáneapmi šaddá vára vuollái

ja

  • sosiálafuolahuslágas oaivvilduvvon bearašbálvalusat eai reahkká ja dárbbašuvvojit mánáidsuodjaluslágas oaivvilduvvon doarjjadoaimmat

dahje

  • bearašbálvalusaid dahje eará bálvalusaid addin doarjja reahkkášii, muhto mánnái vealtameahttumin árvvoštallojuvvon bálvalusaid eai hálit váldit vuostá

 

Mánáidsuodjalusa áššehasvuohta álggahuvvo jogo áššehasa ja bargi ovttas dahkan oktavuođaváldimiin dahje mánáidsuodjalusalmmuhusa bokte.

Mánáidsuodjalusa rabasfuolahus

Rabasfuolahusa doarjjadoaimmaid ulbmilin lea ovddidit ja doarjut máná mieđis ovdáneami sihke doarjaga ja nannet váhnemiid, fuolaheaddjiid ja máná divššus ja bajásgeassimis vástideaddji olbmuid bajásgeassinnávccaid ja -vejolašvuođaid. Rabasfuolahusa doarjjadoaimmaid ferte ordnet dalánaga, go mánáidsuodjalusa dárbu lea gávnnahuvvon. Juohkehažžii rabasfuolahusa áššehassii nammaduvvo iežas sosiálabargi ja ráhkaduvvo áššehasplána.

Rabasfuolahusa doarjjadoaimmat leat earet eará

  • máná ja bearraša problemadili čielggadeapmi
  • máná ruđalaš ja eará doarjja omd. skuvlavázzima dahje asttuáiggedoaimmaid doarjun
  • máná veajuiduhttima doarju divššut ja terapiijabálvalusat
  • bearašveajuiduhttin
  • beavttálmahtton bearašbargu
  • máná sajušteapmi oanehisáigásaččat ruovttu olggobeallái rabasfuolahusa doarjjadoaibman áššáiosolaččaid miehtama vuođul

Hohpolaš sajušteapmi

Máná sáhttá mánáidsuodjaluslága 38 § mielde sajuštit hohpolaččat ruovttu olggobeallái, jos son lea njuolggo vára vuolde. Hohpolaš sajušteapmi lea fámus eanemustá 30 jándora ja dan sáhttá joatkit velá 30 jándoriin, jos dilli ii leat čielgan.

Servodaga áittardeapmái váldin ja sadjásašfuolahus

Jos váttisvuođat mánás ja bearrašis leat nu stuorrá, ahte rabasfuolahussan ollašuhttojuvvon doarjjadoaimmat eai reahkká nuppástuhttit dili, de gártá dorvvastit servodaga áittardeapmái váldimii ja máná dikšuma ja bajásgeassima ordnemii ruovttu olggobealde. Sadjásašfuolahusa dárkkuhussan lea dorvvastit máná stáđis ovdáneami ja buorredili. Sadjásašfuolahusa sáhttá ordnet bearašdikšun, lágádusdikšun dahje máná dárbbuid beales eará vuogas láhkai. Máná dikšumis ja bajásgeassimis viggojuvvo servodaga áittardeami vuollái váldimage áigge oktasašbargui mánáin ja váhnenguoktáin.

Servodaga áittardeapmái váldojuvvon máná sáhttá spiehkastemiin sajuštit maiddái iežas váhnema dahje iežas eará fuolaheaddji divššu vuollái eanemustá jahkebeallái ovdamearkka dihtii dalle, go válmmaštallojuvvo máná ruoktotmáhccan sadjásašfuolahusa maŋŋá.

Maŋŋefuolahus

Mánáidsuodjalusa maŋŋefuolahus doarju sadjásašfuolahusas leamašan máná dahje nuora, su váhnemiid sihke sadjásašfuolaheaddjiidis dan maŋŋá, go sadjásašfuolahus dahje eará mánáidsuodjalusdoaimmat leat nohkan. Vuoigatvuohta maŋŋefuolahussii bistá vihtta jagi dahje dan rádjai, ahte nuorra deavdá 21 jagi.

 

Sosiálagohcin ja mánáidsuodjalusalmmuhus

Sosiálagohcimii sáhttá riŋget goas beare, maiddái virgeáiggi olggobealde dalle, go mánná lea hohpolaš veahki dárbbus.

Sosiálagohcin:

Virgeáigge diibmu 8-16: 040 574 8499

Virgeáiggi olggobealde hohpolaš dáhpáhusas nummirii 040 726 6965.

Mánáidsuodjalusalmmuhus:

Juohkehaš, guhte fuomáša máná dahje nuora leat veahki dárbbus, sáhttá dahkat mánáidsuodjalusalmmuhusa. Fuola sivvan sáhttá leat ovdamearkka dihtii gárrenávdnasiid geavaheapmi, mielladearvvasvuođa váttisvuođat dahje máná dikšuma healban. Ovttaskas olmmoš sáhttá dahkat almmuhusa maiddái namaheapmin.

Mánáidsuodjalusalmmuhusa sáhttá dahkat jogo telefovnna bokte dahje skoviin. Almmuhangeatnegasain doaivut álo riŋgema lassin maiddái čálalaš almmuhusa.

Mánáidsuodjalusalmmuhusa dahkan:

  • Telefovnna bokte tel. 040 574 8499
  • Skoviin: Ohcejoga gielda/Vuođđodorvohoavda, Luossa 1a, 99980 Ohcejohka dahje PL 41, 99981 Ohcejohka

 

Ovddalgihtii mánáidsuodjalusalmmuhus dahkkojuvvo ovdal máná riegádeami, jos lea sivva eahpidit, ahte riegádeaddji mánná šaddá dárbbašit mánáidsuodjalusa doarjaga dalán riegádeami maŋŋá.

Almmuhangeatnegasat:

Mánáidsuodjaluslága 25 § mearrida virgeoapmahašbeliid, mat galget dahkat mánáidsuodjalusalmmuhusa, jos sii leat barggusteaset ožžon diehtit mánás, gean divššu ja fuolaatnima dárbu, ovdáneami váravuollái biddji dilli dahje su iežas láhtten gáibida mánáidsuodjalusa dárbbu čielggadeami. Dát virgeoapmahašbealit leat ee. sosiála- ja dearvvasvuođafuolahusa, mánáid beaivedivššu, oahpahusdoaimma, nuoraiddoaimma, bolesa, Rihkusčuovvumušlágádusa, buollin- ja gádjundoaimma, sosiálabálvalusaid, mánáid beaivedivššu dahje dearvvasvuođafuolahusa bálvalusaid buvttadeaddji, oahpahusa dahje skuvlema lágideaddji, searvegotti dahje eará oskkoldatlaš servodaga, vuostáváldinguovddáža ja ordnedanguovddážiid, heahteguovddáža, skuvlamánáid iđit- ja veaigebeaivedoaimmaid hárjeheaddji ovttadaga, Tuollu, rádjagohcinlágádusa dahje olggosmihtidanvirgeoapmahačča bálvalusas dahje luohttámušdoaimmas bargi olbmot.

Bearašvuoigatvuođalaš bálvalusat

Mánáidgohcci dikšu náittosdili olggobealde riegádan máná áhči ja fuolaheami nannemii laktáseaddji áššiid. Mánáidgohcci maiddái veahkeha sierralagaid ássi ja earráneaddji váhnemiid máná fuolaheapmái, orrumii ja deaivvademiide sihke máná ealiheapmái laktáseaddji soahpamušaid dahkamis ja nanne soahpamušaid. Mánáidgohcci bálvalusat addojit nuvttá.

Lassedieđut:
Vuođđodorvohoavda-mánáidgohcci Nanna Miettunen t. 040 574 8499

Áhččivuođa čielggadeapmi

Juohke mánás lea vuoigatvuohta áhččái. Eatni isit lea máná áhčči, go mánná lea riegádan náittosdili áigge. Jos váhnemat eaba leat náittosdilis gaskaneaskka máná riegádettiin, de máná ja su áhči gaskasaš fuolkeoktavuohta nannejuvvo áhččivuođa dovddastemiin dahje duopmostuolu mearrádusain.

Áhččivuođa dovddasteapmi lea vejolaš jo áhpehisvuođa áigge, jos lea čielggas, ahte áhččivuođa dovddasteaddji lea máná áhčči. Áhččivuođa dovddasteami sáhttá vuostáváldit etniidrávvehagas dearvvasvuođadikšu dahje jorddamovra vuostáváldinfitnama oktavuođas áhpehisvuođavahkus 30-32 go áhči ja eadni leaba báikki alde. Eatni ja áhččivuođa dovddasteaddji galgaba leat oktanaga báikki alde dan etniidrávvehatfitnamis, mas dovddasteapmi váldojuvvo vuostá. Dan lassin sudnos galget leat persovdnaáššegirjjit ja soai galgaba áddet dovddasteami mearkkašumi.

Áhččivuohta nannejuvvo maistráhtas, jos mánná lea riegádan eallin iige dovddasteapmi leat gessojuvvon ruovttoluotta dahje šiitojuvvon maŋimustá 30. beaivvi máná riegádeamis, iige maistráhtas leat earáge sivva eahpidit dovddasteaddji áhččivuođa.

Eahpečielga dáhpáhusain áhččivuođa dovddasteami vuostáváldima dohkkeha mánáidgohcci.

Áhččivuođa nannemiin náittosdili olggobealde riegádan mánná oažžu áhččis ektui seammalágan vuoigatvuođalaš sajádaga go náittosdilis riegádan mánná. Mánnái sáhttá addit áhči sohkanama, sus lea vuoigatvuohta deaivvadit ja doallat oktavuođa áhččásis sihke oažžut ealáhusa áhčis. Váhnemat sáhttiba maiddái soahpat oktasašfuolahusas dahje ahte máná fuolahus boahtá áhččái. Mánná oažžu maiddái árbenvuoigatvuođa áhčis ja áhčibeale fulkkiid maŋŋá.

Mánáid fuolahus- ja deaivvadanvuoigatvuođaáššit

Náittosdilis riegádan máná fuolaheaddjit leaba guktot váhnemat.

Náittosdili olggobealde riegádan máná fuolaheaddji lea eatni okto. Áhččivuođa nannema maŋŋá váhnenguovttos sáhttiba goittotge soahpat das, ahte guktot váhnemat leaba fuolaheaddjit. Oktasašfuolahussoahpamuša sáhttá dahkat mánáidgohcci luhtte seamma háve go áhččivuođa čielggadeapmige. Soahpamuš nannejuvvo sosiáladoaimmahagas dan maŋŋá, go áhččivuohta lea nannejuvvon.

Náittos- dahje rabaslihttoearrodilis mánáidgohcci luhtte sáhttá dahkat ja nannet čálalaš soahpamušaid máná fuolaheamis, orrumis ja deaivvadanvuoigatvuođas sihke ealiheamis.

Soahpamušaid dárkkuhussan lea earus fuolakeahttá dorvvastit mánnái mieđis ja lagaš gaskavuođaid váhnenguoktái goabbáige, vuoigatvuohta deaivvadit ja doallat oktavuođa dan váhnemii, goappá luhtte son ii ása sihke dáhkidit mánnái doarvái ealiheami.

Earrodilis váhnemat galget čoavdit, orrugo mánná earu maŋŋá áhči vai eatni luhtte ja man láhkai son deaivvada eará sajis orru váhnema. Máná sávaldat ja oaidnu leat deaŧalačča, muhto vásttu mearrádusas ii oaččo guođđit máná bargun. Váhnenguovttos galgaba soahpat maiddái das, joatkašuvvágo oktasašfuolaheapmi, vai vástidago nubbi váhnenguoktás fuolaheamis okto (oktofuolaheapmi). Fuolaheamis ja orrunbáikkis beroškeahttá mánás lea vuoigatvuohta deaivvadit váhnemiiddis guktui. Mánáidgohcci nanne váhnenguoktá gaskasaš soahpamušaid, jos árvvoštallá, ahte dat leat máná ovddu mielde.

Jos váhnemat eaba nákce soahpat áššiin mánáidgohcci luhtte, de soai sáhttiba ohcat áššái gearretrievtti mearrádusa. Duopmostuollu skáhppo dábálaččat čielggadusa sosiálavirgeoapmahaččain máná ja goappáge váhnema dilis ovdal ášši čoavdima. Dat sáhttá maiddá addit gaskaboddosaš mearrádusa máná orrunbáikkis ja deaivvadanvuoigatvuođas ovdal loahpalaš mearrádusa.

Soahpamušat ja vuoigatvuođa mearrádusat eai goittotge ovtto árgaeallimis doaimma. Goappáge váhnema geatnegasvuohta lea doaibmat nu, ahte máná ja eará sajis orru váhnema gaskavuođat seilot ja mánná oažžu deaivvadit iežas váhnema. Olmmošgaskavuođat leat goittotge mohkkái ja váttisvuođat sáhttet šaddat. Dákkár dilis mánáidgohcci sáhttá háleštemiiguin veahkehit váhnemiid ovttasdoaibmamii dahje soahpamuša nuppástuhttimii. Loahpa loahpas váhnen sáhttá ohcat gearretrievttis soahpamuša dahje vuoigatvuođa mearrádusa ollašuhttima. Jos soahpamuš dahje mearrádus lea dahkkojuvvon maŋimuš golmma mánotbaji áigge, de ollašuhttin ohccojuvvo olggosmihtideaddjis.

Máná ealiheapmi

Váhnemat vástideaba mánáska ealiheamis návccaideaskka mielde dan rádjai, go mánná deavdá 18 jagi. Dat váhnenguoktás, gean luhtte mánná ii oro, lea geatnegas máksit mánnái ealihanveahki. Ealihangeatnegasvuhtii ii váikkut dat, leago mánná váhnemiid oktasaš dahje dušše nuppi váhnema fuolahusas.

Ealihanveahki sturrodahkii váikkuhit máná ealiheami dárbu ja váhnemiid ealihannákca. Ealihanveahki sturrodaga rehkenasttediin veahkkin geavahuvvo ealihanveahkkerehkenasti, mii vuođđuduvvá vuoigatvuođaministeriija jagi 2007 addin rávvagii máná ealihanveahki sturrodaga árvvoštallama várás.

Sosiálalávdegotti nannen fuolahus-, ássan-, deaivvadan- ja ealihansoahpamušat vástidit lágafámolašvuođa beales duopmostuolu mearrádusa. Váhnemiid oktasaš soahpamušain sáhttá maiddái nuppástuhttit ovdal nannejuvvon soahpamuša dahje vuoigatvuođa mearrádusa.

Váhnemat vástidit lága mielde máná skuvlemis šaddi goasttádusain maiddái dan maŋŋá, go mánná lea deavdán 18 jagi, jos dat gehččojuvvo govttolažžan. Skuvlengoasttádusain sáhttá dahkat ealihansoahpamuša lágan soahpamuša dahje mearrádusa sáhttá ohcat vuoigatvuođas. Gávccinuppelot jagi deavdán mánná ovddasta ieš iežas skuvlendoarjjaáššis.

Jos váhnemat eaba beasa soahpamuššii ealihanveahki mearis, de ášši galgá dikšut duopmostuolu bokte.

Jos ealihangeatnegas ii nákce vuođustallojuvvon sivas fuolahit máná ealiheamis, healbada ealihanveahki máksima dahje jos máná áhččivuohta ii leat nannejuvvon, de mánáin ovttas ássi váhnen lea vuoigadahttojuvvon Áel máksin ealihandoarjagii. Ealihanveahkki ja ealihandoarjja leat čadnojuvvon eallingoasttádusindeksii. Indeaksabajádusain oažžu lassedieđu mánáidgohccis.