Mánáid ja bearrašiid bálvalusat

Mánáid ja bearrašiid bálvalusat dorjot bearrašiid ja veahkehit nuppástusdilis. Dán siiddus gávnnat rávvagiid mánáid fuolahus- ja deaivvadanvuoigatvuođaáššiin, ealihangeatnegasvuođas, mánáidsuodjalusas, áhččivuođa čielggadeamis sihke veahki kriisadilis.

MÁNÁID ÁITTARDEAMI BÁLVALUSAT

Mánáidáittardeaddji dikšu náittoslihtu olggobealde riegádan máná áhččái ja fuolahusa nannemii laktáseaddji áššiid. Mánáidáittardeaddji maiddái veahkeha sierralagaid orru ja earráneaddji váhnemiid máná fuolaheapmái, orrumii ja deaivvademiide sihke máná ealiheapmái laktáseaddji soahpamušaid dahkamis ja nanne soahpamušaid. Mánáidáittardeaddji bálvalusat addojit nuvttá.

Lassedieđut:
vd. Vuođđodorvohoavda
040 574 8499

ÁHČČIVUOĐA ČIELGGADEAPMI

Juohke mánás lea vuoigatvuohta áhččái.

Eatni isit lea máná áhčči, go mánná lea riegádan náittosdili áigge. Jos váhnen guovttos eaba leat náittosdilis gaskaneaskka máná riegádettiin, de galgá máná ja su áhči gaskasaš fuolkegaskavuohta nannejuvvot áhččivuođa dovddastemiin dahje duopmostuolu mearrádusain.

Mánáidáittardeaddji oažžu maistráhtas dieđu máná riegádeamis. Son sádde eadnái bovdehusa áhččivuođa čielggadeapmái ja várre albmái dilálašvuođa áhččivuođa dovddasteapmái. Dovddasteami maŋŋá áhččivuođaáššegirjjit sáddejuvvojit Lappi maistráhtii, mii nanne áhččivuođa. Mánáidáittardeaddji maiddái vuodjá máná beales áhččivuođa nannemii guoski áššečuoččáldahttima duopmostuolus, jos almmái ii eaktodáhtolaččat dovddas áhččivuođa.

Áhččevuođa nannemiin náittoslihtu olggobealde riegádan mánná oažžu áhčis hárrái seammalágan vuoigatvuođalaš sajádaga go náittoslihtus riegádan mánná. Mánnái sáhttá addit áhči sohkanama, sus lea vuoigatvuohta deaivvadit ja doallat oktavuođa áhččásis sihke oažžut ealiheami áhčis. Váhnemat sáhttet maiddái soahpat oktasašfuolaheamis dahje ahte máná fuolahus boahtá áhččái. Mánná oažžu maiddái árbenvuoigatvuođa áhčis ja áhčibeale fulkkiid maŋŋá.

MÁNÁID FUOLAHUS- JA DEAIVVADANVUOIGATVUOĐAÁŠŠIT

Náittoslihtus riegádan máná fuolaheaddjit leat guktot váhnemat.

Náittoslihtu olggobealde riegádan máná fuolaheaddji lea eadni okto. Áhččevuođa nannema maŋŋá váhnenguovttos sáhttiba goittotge soahpat das, ahte guktot váhnemat leaba fuolaheaddjit. Oktasašfuolahussoahpamuša sáhttá dahkat mánáidáittardeaddji luhtte seamma háve áhččivuođa čielggademiin. Soahpamuš nannejuvvo sosiáladoaimmahagas dan maŋŋá go áhččivuohta lea nannejuvvon.

Náittos- dahje rabaslihtu earrodilis mánáidáittardeaddji luhtte sáhttá dahkat ja nannet čálalaš soahpamušaid máná fuolaheamis, orrumis ja deaivvadanvuoigatvuođas sihke ealiheamis.

Soahpamušaid dárkkuhussan lea earus fuolakeahttá dorvvastit mánnái mieđis ja lagaš gaskavuođaid  váhnenguoktáin goappáinge, vuoigatvuođa deaivvadit ja doallat oktavuođa dan váhnemii, goappá luhtte son ii oro, ja dáhkidit mánnái doarvái ealiheami.

Váhnenguovttos sáhttiba soahpat oktasaš- dahje oktofuolaheamis. Váhnenguovttos galgaba čoavdit dan ášši, orrugo mánná earu maŋŋá áhči vai eatni luhtte ja man láhkai son deaivvada sierra orru váhnemiin. Máná sávaldat ja oaidnu leat deaŧalačča, muhto vásttu mearrádusa dahkamis ii oaččo guođđit mánnái. Fuolaheaddjis ja ássanbáikkis fuolakeahttá mánás lea vuoigatvuohta deaivvadit goappáinge váhnemiin.

Jos váhnenguovttos eaba beasa soahpamuššii máná fuolaheamis, orrumis dahje deaivvadanvuoigatvuođas, de áššis sáhttá ohcat vuoigatvuođa mearrádusa. Duopmostuollu skáhppo dábálaččat čielggadusa sosiálavirgeoapmahaččain máná ja váhnenguoktá goappáge dilis ovdal go čoavdá ášši. Dat sáhttá maiddá addit gaskaboddosaš mearrádusa máná orrunsajis ja deaivvadanvuoigatvuođas ovdal loahpalaš mearrádusa.

Soahpamušat ja vuoigatvuođa mearrádusat eai liikkáge ovtto árgaeallimis doaimma. Váhnenguoktá goappáge geatnegasvuohta lea doaibmat nu, ahte máná ja sierra orru váhnema gaskavuođat seilot ja mánná oažžu deaivvadit iežas váhnema, muhto olmmošgaskavuođat leat mohkkái ja váttisvuođat sáhttet šaddat. Sáhttá šaddat nu, ahte mánná ii beasa deaivvadit gáiddusváhnemiin dahje dát ii luohpat máná ruovttoluotta dasa, gean luhtte mánná virggálaččat orru. Dáin dáhpáhusain mánáidáittardeaddji sáhttá háleštemiiguin ofelaštit váhnemiid ovttasdoaibmamii dahje soahpamuša nuppástuhttimii. Maŋimuš ráđđin váhnen sáhttá ohcat gearretrievttis soahpamuša dahje rievtti mearrádusa ollašuhttima. Jos soahpamuš dahje mearrádus lea dahkkon maŋimuš golmma mánotbaji áigge, de ollašuhttin ohccojuvvo olggosmihtideaddjis.

MÁNÁ EALÁHUS

Váhnenguovttos vástideaba mánáska ealáhusas návccaideaskka mielde dan rádjai, go mánná deavdá 18 jagi. Dat váhnenguoktás, gean luhtte mánná ii oro, lea geatnegas máksit mánnái ealihandoarjaga. Ealihangeatnegasvuhtii ii váikkut dat, leago mánná váhnemiid oktasaš dahje dušše nuppi váhnema fuolahusas.

Ealihandoarjaga sturrodahkii váikkuhit máná ealáhusa dárbu ja váhnemiid ealihannávccat. Ealihandoarjaga sturrodaga rehkenasttediin geavahuvvo veahkkin Vuoigatvuođaministeriija bargojoavkosmiehttamuš 2006:10: Máná ealihandoarjaga sturrodaga árvvoštallan (suomagillii dáppe).

Sosiálalávdegotti nannen fuolahus-, ássan-, deaivvadan- ja ealihansoahpamušat vástidit láhkafámolašvuođa beales duopmostuolu mearrádusa. Váhnenguoktá oktasaš soahpamušain sáhttá maiddái nuppástuhttit ovdal nannejuvvon soahpamuša dahje vuoigatvuođa mearrádusa.

Vahnenguovttos vástideaba lága mielde máná skuvlemis šaddi goluin maiddái dan maŋŋá, go mánná lea deavdán 18 jagi, jos dat árvvoštallojuvvo govttolažžan. Skuvlengoluin sáhttá dahkat ealihansoahpamuša láhkásaš soahpamuša dahje mearrádusa sáhttá ohcat rievttis. 18 jagi deavdán mánná ovddasta ieš iežas skuvlendoarjjaáššis.

Ealihandoarjagis mearrida duopmostuollu váhnema dahje mánáidáittardeaddji ohcamuša vuođul, jos váhnenguovttos eaba beasa das soahpamuššii.

Jos ealihangeatnegas healbada ealihandoarjaga máksima dahje ii nákce máksit dan omd. bargguhisvuođa geažil, de sáhttá lagašfuolaheaddji ohcat ealihanmávssu olggosmihtideami bokte dahje son sáhttá ohcat Áel:s ealihandoarjaga máná ealáhussii.

MÁNÁIDSUODJALUS

Váhnemiin lea vuosttassajis vástu iežaset mánáin.

Mánáš lea vuoigatvuohta dorvvolaš ja giktalusaid addi šaddanbirrasii, stáđis ja máŋggabealat ovdáneapmái sihke ovdasadji earenoamáš suodjaleapmái. Mánáidsuodjalusa dárkkuhussan lea dorvvastit dáid vuoigatvuođaid gielddas ássi mánáide váikkuhemiin sin šaddanbirasdillái, doarjumiin fuolaheaddjiid mánáid bajásgeassimis sihke ollašuhttimiin bearaš- ja oktagasguovdasaš mánáidsuodjalusa.

Mánáid suodjaleapmi viidát áddemiin lea oppa oktasašgotti ja servodaga bargu nu, ahte buot doaimmain ja mearrádusdahkamis váldojuvvojit vuhtii mánáid ovdu ja dárbbut. Bearrašiid vuođđobálvalusain, nugo rávvehagas, eará dearvvasvuođafuolahusas, beaivedivššus, skuvllas ja nuoraidbarggus galgá fuolahit das, ahte mánát ja bearrašat ožžot sierra veahki ja doarjaga, man sii dárbbašit, árra muttus ja vuosttassajis normálabálvalusain.

Mánáidsuodjalusláhka addá vejolašvuođa veahkehit máná dalle, go máná dearvvas ovdáneapmi ja buorredilli leat vára vuolde váhnemiid healbadeami dahje bajásgeassinnávccahisvuođa dahje máná iežas láhttema geažil.

Mánáidsuodjalusalmmuhus

Oppa lagašservodat galgá fuolahit máná buorredilis. Mánáidsuodjaluslágas lea meroštallojuvvon almmuhanvuoigatvuohta dahkat mánáidsuodjalusalmmuhusa mánás, gii veadjá hejot. Lága mielde almmuhangeatnegasat leat čiegusindoallannjuolggadusain beroškeahttá sosiála- ja dearvvasvuođafuolahusa ámmátolbmot, oahpahusdoaimma, nuoraiddoaimma, bolesdoaimma ja oskuservošiid sihke dorvobáikki ohcciid vuostáváldindoaibmama, heahteguovddášdoaibmama sihke skuvlamánáid iđit- ja veaigebeaivedoaibmama ordnejeaddji ovttadaga bálvalusas bargit sihke dáid doaibmasurggiid luohttámušdoaimmas bargi olbmot. Almmuhangeatnegasvuohta guoská barggus dahje luohttámušdoaimmas fidnejuvvon dieđu ja almmuhusa galgá dahkat dalánaga.

Almmuhusa galgá dahkat mánás, gean dikšuma ja fuolaatnima dárbu, ovdáneami áiti dilli dahje iežas láhtten gáibida mánáidsuodjalusa dárbbu čielggadeami.

Maiddái gii beare eará bargi, olmmoš, ránnjá dahje oapmahaš sáhttá dahkat mánáidsuodjalusalmmuhusa. Almmuhusa sáhttá dahkat maiddái nama haga.

Buoremus bohtosiidda bessojuvvo, go bearaš ieš ohcá áiggil veahki ja doarjaga.

 

Áššái lea sivva darvánit, go

  • mánná hilggoduvvo iige son oaččo iežas agi dássái gullevaš divššu
  • mánná lea dorvvuheapme, iežas agi dási ektui liiggás ollu okto dahje maŋŋit olgun
  • mánná givssiduvvo skihpáriid gaskavuođas dahje skuvllas
  • gii nu ollesolmmoš doarrádallá máná
  • mánná doaruhuvvo, geavahuvvo seksuálalaččat buorrin dahje sordojuvvo vuoiŋŋalaččat
  • mánná lea eahpedábálaš láhkai leabuheapme, áŧestuvvan dahje šlundon
  • mánná geavaha gárrenávdnasiid
  • mánná láhtte iešduššadeaddji láhkai iige beroš dearvvasvuođastis
  • mánná suoládaddá dahje láhtte muđuid rihkuslaččat
  • mánná givssida nuppiid dahje lea veahkaválddálaš.

Mánáidsuodjaluslága mielde mánná lea vuollái 18-jahkásaš ja nuorra olmmoš 18-20 -jahkásaš.

Mánáidsuodjalusalmmuhus dahkkojuvvo sosiáladoaimmahahkii, vuosttassadjásaččat sosiálabargái, tel. 040 574 8499. Virgeáiggi olggobealde hohpolaš dáhpáhusas mánáidsuodjalusalmmuhus dahkkojuvvo heahtenummirii 112.

Mánáidsuodjalusdoaibmabijut

Go lea fidnen mánáidsuodjalusalmmuhusa, galgá sosiálavirgeoapmahaš dalánaga čielggadišgoahtit mánáidsuodjalusdárbbu. Čielggadus dahkkojuvvo oktasašbarggus máná, bearraša ja máná dovdi ja dikšu beliiguin. Hohpolaš dáhpáhusas máná sáhttá sajuštit dalánaga ruovttu olggobeallái.

Mánáidsuodjalusbarggut leat mánáidsuodjalusdárbbu čielggadeapmi, rabasfuolahusa bálvalusat, servodaga áittardeapmái váldin ja sadjásašfuolahus. Mánáidsuodjalusbargu vuođđuduvvá luohttámuššii ja bargiin lea čiegusindoallangeatnegasvuohta.

Mánáidsuodjalus doarju máná ja bearraša vuosttassadjásaččat dán iežas ruovttus rabasfuolahusa bálvalusaiguin ja doarjjadoaimmaiguin. Sosiálabargi deaivvademiid áigge ovttas bearrašiin smihttojit vuogas vuogit čoavdit kriisadili ja buoridit máná buorredili. Go fuolla mánás lea boahtán sosiálabargi dihtui, de árvvoštallojuvvo vuos mánáidsuodjalusa dárbu ja jotkojuvvo dan maŋŋá máná ja bearraša doarjun ovttas dahkkojuvvon áššehasplána mielde. Mánáidsuodjalusa áššehasvuođa dárbu árvvoštallojuvvo stáhpu mielde ja áššehasvuohta loahpahuvvo, go máná dilli lea divvašuvvan.

 

Rabasfuolahusa doarjjadoaimmat ja bálvalusat leat

  • ruđalaš doarjja ja ássama dorvvasteapmi
  • oahpisteapmi ja rávven, sosiálabargu
  • doarjja máná ja bearraša problemadili čielggadeapmái
  • máná doarjun skuvlavázzimis, ámmáha ja viesu skáhppomis, bargui sajáiduvvamis, astoáiggedoaimmain, lagaš olmmošgaskavuođaid doalaheamis ja iežas eará dárbbuid duhtadeamis
  • doarjjaolmmoš dahje -bearaš
  • dikšunbálvalusat ja terapiija
  • bearašbargu
  • máná dahje oppa bearraša sajušteapmi bearaš- dahje lágádusdikšui
  • veardásašjoavkodoaibman, luopmo- ja virkkosmuvvandoaibman
  • mánáid beaivedikšu, mánnábearrašiid ruoktobálvalus
  • máná ja bearraša doarju eará bálvalusat ja doarjjadoaimmat.

Bearašbargu

Bearašbargguin veahkehuvvojit bearrašat, geain lea váhnenvuhtii dahje mánáid- ja ruovttudikšumii laktáseaddji doarjjadárbu dahje geat leat váiban eallindilisteaset. Doarjja geahččaluvvo addit nu árramuttus go vejolaš ja nu ahte dat eastada ovddalgihtii. Bearašbargu lea mánáidsuodjalusa doarjjadoaibma, man dárbbu árvvoštallá sosiálabargi ovttas bearrašiin.

Bajásgeassin- ja bearašrávvema bálvalusat

Anára ja Ohcejoga gielddaid gaskasaš soahpamušain ohcejohkalaččaide ordnejuvvojit bajásgeassin- ja bearašrávvema bálvalusat Avvilis. Dáid bálvalusaid dárbbašeaddji berre soahpat áššis sosiáladoaimmahagas dahje dearvvasvuođaguovddážis.

Ohcejoga gielddas lea soahpamuš sámegielat mánáid- ja nuoraidpsykiatriija bálvalusain Kárášjoga mánáid- ja nuoraidpsykiatriijalaš poliklinihkain.

KRIISA- JA DORVORUOVTTUBÁLVALUSAT

Ohcejohkalaččat sáhttet geavahit Kárášjoga dorvoruovttu, mii lea lagamus dorvoruoktu. Dorvoruoktu lea dárkkuhuvvon nissoniidda ja mánáide, geat leat šaddan rumašlaš dahje vuoiŋŋalaš veahkaválddi vuollái dahje illastuvvon dahje geat leat eará láhkai váigatvuođaid siste ja háliidit hállat nuppiid nissoniiguin. Dorvoruovttus nissonat ja mánát besset idjadit gaskaboddosaččat.

Dorvoruoktu addá maiddái telefonrávvema ja -doarjaga. Dorvoruktui ii dárbbašuvvo máksočatnaseapmi dahje sátta, muhto veahki dárbbašeaddji sáhttá váldit ieš oktavuođa telefonnummirii 990 47 7846 7088. Nummiris lea gohcin juohke beaivve birra jándora ja bálvalus lea oaivvilduvvon sápmelaččaide, norgalaččaide ja suopmelaččaide.

Maiddái Lapin Ensi- ja turvakoti kriisaguovddáš Roavvenjárggas lea rabas birra jándora ja oktavuođa oažžu heahteguovddáža bokte nummiris 112.

Roavvenjárgga dorvoruktui mannamis galgá, jos vejolaš, šiehttat ovddalgihtii sosiáladoaimmahagas.