Árrabajásgeassin

ÁRRABAJÁSGEASSIN OHCEJOGAS

Ohcejoga árrabajásgeassin fállá mánáide dorvvolaš, oasálašvuođa ovddideaddji ja luonddulagaš šaddanbirrasa, mas báikkálaš kultuvra ja máŋggagielatvuohta leat nannosit mielde. Doaibma ovdána gávcci jagiáiggi birrajođu mielde ja doarju mánáid oppalaš buresveadjima, oahppama ja ilu.

Ohcejoga gielddas fállojuvvo suoma- ja davvisámegielat árrabajásgeassin sihke davvisámegielat giellabeassedoaibma Ohcejoga girkosiiddas, Gáregasnjárggas ja Njuorggámis. Beaiveruovttut leat seamma viesus skuvllaiguin, mii doarju mánáid dorvvolaš ja njuovžilis sirdáseami árrabajásgeassimis ovdaoahpahussii ja ain vuođđooahpahussii.

Árrabajásgeassima árvovuođđun leat nuppi gudnejahttin, ovttaveardásašvuohta, luondu ja buorre vuoigŋa dahje atmosfeara, mas guhtege mánná adnojuvvo árvvus.

Oahpásmuva Ohcejoga gieldda árrabajásgeassinplánii dákko.

OHCAN JA DIKŠOÁIGGIT

Árrabajásgeassinbáiki ohccojuvvo njeallje mánotbaji ovdal sávvojuvvon álggaheami. Barggu dahje stuđerema geažil ohcamuša galgá guođđit maŋimuštá guokte vahku ovdal divššu dárbbu, vai mánnái sáhttá ordnet bearraša dárbbuid vástideaddji dikšobáikki. Mánáin sáhttá boahtit oahpásmuvvat beaiveruktui ovdal divššu álggaheami – oahpásmuvvamis sohppojuvvo sierra máná árrabajásgeassinovttadaga bargoveagain.

Árrabajásgeassinbáiki ohccojuvvo elektrovnnalaččat Juulia-bálvalusa bokte dáppe.

Gaskaboddosaš árrabajásgeassima sáhttá ordnet deivvolaš dikšundárbui, jos beaiveruovttus lea dasa vejolašvuohta. Gaskaboddosaš divššu máksu lea 20 euro beaivvis, iige dat váikkut Kela máksin ovdduide.

Árrabajásgeassin ordnejuvvo árgabeivviid dmu 7.00–17.00. Vuorrodikšu fállojuvvo dušše barggu dahje eará bákkolaš dárbbu geažil. Normála ritmmas spiehkasteaddji dikšovárremiid ja fuolaheaddji bargovuorrolisttáid galgá almmuhit čálalaččat beaiveruktui uhcimustá golbma (3) vahku ovdal divššu dárbbu.

Máná beaivedivššu guhkkodat lea eanemustá logi (10) diimmu beaivvis viđa (5) beaivve vahkus. Ohcejoga árrabajásgeassimis doaibma plánejuvvo máná ovddu vuhtii váldimiin ja bearraša oktasaš áigi adnojuvvo árvvus. Mánás lea vuoigatvuohta ja dárbu leat iežas váhnemiiguin, ruovttus ja luomus.

ÁŠŠEHASMÁVSSUT

Máná árrabajásgeassima dikšoáigi sohppojuvvo dábálaččat beaiveruovttu oppa doaibmabadjái. Jos mánná ii leat ollesbeaivedivššus ja bearaš dárbbaša jeavddalaččat lassediimmuid dikšoáigái, áššehasmáksomearrádus dárkkistuvvo vástidit duođalaš divššu dárbbu.

Árrabajásgeassima áššehasmáksu mearrašuvvá máná fuolaheaddji ja suinna seamma dállodoalus náittoslihtus dahje náittoslihtu lágan diliin ealli olbmo vearuvuloš boađuid sihke máná dikšoáiggi mielde.

Jos mánná álggaha dahje loahpaha árrabajásgeassima gaskan kaleandarmánotbaji, máksu mearrašuvvá dikšobeivviid mielde. Jos mánná lea eret (ii buohcuvuođa geažil) beaiveruovttu rabasáiggiid ovttatmano vihtta árgabeaivve ja eretorrumis lea almmuhuvvon čálalaččat beaiveruktui uhcimustá guokte vahku ovddalgihtii, áššehasmáksui mieđihuvvo buhtadas eretorrunáiggis.

Go máná árrabajásgeassima dárbu nohká, das almmuhuvvo árrabajásgeassinovttadahkii sihke šleađgapoasttain árrabajásgeassima hovdii.

BOAHTODIEĐUT

Bearraša árrabajásgeassima áššehasmávssus boahtun váldojit vuhtii earet eará bálkáboađut, bálkái gullevaš ovddut, beaiveruđat, dikšoruhta, váhnemiidruhta, oapmahašdikšundoarjja, kapitála sisaboađut, ealáhagat sihke ámmát- dahje fitnodatbargamis fitnašuvvan boađut. Boađuin geahpeduvvojit ealihanveahkit, mat máksojuvvojit ealihangeatnegasvuođa vuođul.

Áššehasmáksomearrádusa várás dárbbašuvvojit čuovvovaš guittet:

• Maŋimuš vearuhanduođaštus, mas dárkkistuvvojit reanto-, oasusvuoito-, láigo-, vuovdedoallo- ja boazodoalloboađut.
• Áiggedását bálkáduođaštus dahje bálkárehket, mas oidnojit čoggojumit ja lasit.
• Ealáhatmearrádus (omd. buohcan-, bearaš- dahje bargonávccahisvuođaealáhat).
• Fitnodatdoalliin: vássi jagi ovdavearuhanduođaštus dahje boađus- ja dássádatrehkenastin sihke maŋimuš vearuhanduođaštus.

Buot almmuhuvvon boađuin ja geahpádusaide vuoigadahtti mávssuin galgá doaimmahit guittiid sihke addit lobi dárkkistit dieđuid boahtoregistaris.

Boahtodieđut doaimmahuvvojit maŋimustá dalle go mánná álggaha árrabajásgeassima, šleađgapoasttain árrabajásgeassima hovdii čujuhussii tea.raudasoja@utsjoki.fi. Jos boahtodieđut eai doaimmahuvvo, áššehasmáksu mearrašuvvá alimus máksoluohká mielde.

Gielda sáhttá áššehasmáksolága 12 § mielde njulget mávssuid maŋálgihtii eanemustá jagi áigodagas, jos máksomearrádus lea vuođđuduvvan áššehasa addin boastto dieđuide. Jos áššehasmáksomearrádusas lea feaila, bearaš berre ohcat nuppástusa mearrádussii 30 beaivvi siste mearrádusa oažžumis. Jos bearaš ii leat ohcan nuppástusa áiggil, gielddas ii leat geatnegasvuohta dahkat nuppástusa bearrašii maŋálgihtii. Árrabajásgeassima áššehasmávssuin berrojuvvo maŋŋonanreantu, mii mearrašuvvá maŋŋonanreantolága mielde.

Boahtoráját ja máksoproseanttat

Badjel guđa heakka bearraša boahtorádjá bajiduvvo guđege čuovvovaš mánás 275 euro 1.8.2024 rájes. Nuppi mánás berrojuvvo eanemustá 40 % nuoramus máná mávssus. Čuovvovaš mánáid máksu lea 20 % nuoramus máná mávssus.

Árrabajásgeassima áššehasmáksoláhka 1503/2016 Liŋka nuppi siidui rahpasa ođđa gaskasiiddus

Oahpahus- ja kulturministeriija almmuhus indeavssain dárkkistuvvon árrabajásgeassima áššehasmávssuin 1062/2023 Liŋka nuppi siidui rahpasa ođđa gaskasiiddus