HAWOin lea vejolaš ollašuhttit álkes ja geahppa dálloprojeavtta

HAWO lea liminkalaš fabrihkkahuksema pionera, mii hukse ássandáluid, luopmoviesuid ja luopmobarttaid idjadanfitnodagaide. Hawo-dálut huksejuvvojit fabrihkas geavatlaččat gárvvisin, nuba proseassa lea dorvvolaš, johtil ja áššehassii álki.

– Jođánamos dálloprojeakta, man mii leat buvttadan, bisttii golbma mánotbaji, muitala Hawo márkanastinhoavda Tomi Saari.

Dábálaččat dálloprojeavtta ollašuhttimii gollá Hawos vehá vádjit jahkebealli. Golmma mánotbaji projeakta ollašuhttojuvvui, go buvttadusas deaivvai leat heivvolaš gaska hukset dálu jođánis áigetávvaliin.

Hawo proseassa johtilvuohta vuođđuduvvá dasa, ahte dálut dahkkojit Liminka fabrihkas gárvvisin. Bargoeatnamis dahkkojit eanabarggut ovdal go dállu buktojuvvo, ja dan maŋŋá go dállu lea bukton tontii, leat barggut šat uhcán – dábálaččat ovtta beaivvi veardde, man maŋŋá dállu lea dan muttus ahte dohko sáhttá fárret.

– Elektrihkkár ja LVI-mekanihkkár dárbbašuvvojit báikki ala laktit dálu váldofierpmádagaide. Dárbu lea goappašiidda eanemustá okta bargobeaivi, muitala Saari.

Johtilvuohta vuođđuduvvá fuolalaččat plánejuvvon prosessii

HAWO konseapta lea álo gárvves dállu. Proseassa lea čielggas ja áššehassii álki.

– Midjiide reahkká, go diehtá oktavuođadieđuid gieldda huksenbearráigehččui. Mii veahkehat dárbbu mielde lohpeohcanproseassas ja fállat bargoguimmiid huksemii. Min bokte oažžu maid vástideaddji meaštára dárbbu mielde, Tomi Saari lohpida.

Lohpeohcanmuddu leage dálloprojeavtta guhkimus muddu. Go lohpeohcamuššii čájehuvvo ruoná čuovga, dállu vuolgá buvttadussii. Dan čohkken bistá bargobeivviid mielde sullii mánotbaji, ja bargu dahkko liegga fabrihkas buvttadanlinnjás.

Dán vuogádagas leat máŋggat ovddut, nu áššehassii go HAWOige.

– Áššehassii lea ávki, go máŋga muttu sirdásit bargoeatnamis fabrihkkii kontrollerejuvvon diliide. Dat geahpeda dállobušeahtas máŋga gurgadasa eret, Saari muitala.

– Mii leat hutkan bargoneavvu, mainna sáhttit áiccalmahttit projeavtta čađaheami, álkivuođa ja projeavtta ollesbušeahta. Mii veahkehat áššehasa hámuhit projeavtta ollesbušeahta nu dárkilit go vejolaš, Saari joatká.

HAWOi doaibmavuohki buktá árvvu, go bargočuoggáin barget oppa áigge hárjánan ja ámmátmáhtolaš čeahpit, geat sáhttet dárbbu mielde skuvlet ođđa čehpiid. Ámmátmáhtolaš čehpiid geažil áigetávval doallá ja barggu kvalitehta lea oppa áigge buorre. Dat maid veahkeha ovdamearkka dihte das, ahte materiálat eai mana nu duššás.

Fabrihkas leat beaiveáigetávvalat, nu ahte dálu buktináiggi tontii diehtá buriin áiggiin.

Gárvvis ja álki, muhto sáhttá nuppástuhttit

– HAWO dállomállet sáhttet orrut ráddjejuvvon dan láhkai, ahte daidda ii sáhte dahkat nuppástusaid. Mis oažžu goit iežas dárbbuide plánejuvvon málle. Hárve min fabrihkas vuolgá áššehassii dállu dahje barta, mii lea aiddo min málliid mielde ráhkaduvvon, Tomi Saari muitala.

– Olgoseainnit bissot mis báikkisteaset, muhto seinniid siskkobealde nuppástusaid sáhttá dahkat ollu, Saari joatká.

Dálut buktojit tonttiide ollisin, nu ahte huksema proseassa spiehkkasa vehá árbevirolaš huksemis vuollevuođđočovdosa dáfus.

– Min vuollevuođu ráhkadus lea innovatiivvalaš, min iežamet čoavddus ja mis lea dasa Eurohpapateanta. Dat lea bures isolerejuvvon, geahppa ja nana stállevuođđu, Saari govvida.

Eará ráhkadus Hawo-dáluin lea seammalágan go elemeanttain huksejuvvon dáluin. Seinniide sáhttá válljet jogo liekkashirsamateriála dahje minerálaulloisolerema. Hawo-dáluin lea B-energiijaluohkká, man sáhttá buoridit áibmoliggenbumppain ja beaivvášpanelaiguin. Maiddái lávvii guoski gáibádusaid sáhttá váldit vuhtii plánemis.

– Hawo-dálut leat plánejuvvon seamma atnui go earáge dálut ja luopmoviesut. Mis fabrihkkahuksema čehppodat dahká proseassas áššehassii álkin nu barggu meari beales go maiddái dan beales, ahte bušeahtta lea oalát čađačuovgi ja doallevaš, Tomi Saari gávnnaha.

Loga lasi

Lasi Hawo-dáluid birra sáhtát lohkat čujuhusas https://hawo.fi/.

Artihkal lea almmustahtton Ráhkadusnuppástus koordinašuvdna Ohcejogas -prošeavtta buvttusin.