Gielddahoavda Päivi Kontio: Mátkeealáhusa boahttevuohta Ohcejogas?

Gollan vahkuid áigge lea badjánan ságastallamiidda mátkeealáhusa ovddideapmi ja boahttevuohta Ohcejogas. Oassi olbmuin vuostálastá mátkeealáhusa ovddideami go ballet mássaturismmas ja dan váikkuhusain ja háliidivčče seailluhit Ohcejoga ovddešlágánin, oassi – lunddolaččat goittotge min mátkeealáhusfitnodatdoallit ja gieldda kássa – sávvet lasi áššehasaid ja boađuid. Ná mii sáhttit láhčit gieldda olbmuide bargosajiid, ii dušše mátkeealáhussii, muhto maiddái eará doaibmasurggiide.

Ohcejoga gieldda dilli lea hui hástaleaddji: sullii 800 000 € seastinulbmil lea unna gildii stuorra bargu. Vai gieldda ekonomiija buorrána, mii dárbbašat lasi vearroeuroid. Stáhta lea doloža rájes beastán gieldda ja guovllu doibmiid ekonomiija, muhto boahttevaš stáhtaoasseođastus unnida gieldda boađuid ovddežis. Guorahallanvuloš stáhtaoasi bajideapmi ligge bottoža, jos dat mieđihuvvo, muhto ii buvtte min dillái bissovaš čovdosa ekonomiija dássemii. Doaisttážii mis leat čovdosat ain alddámet maiguin ja maiguin vugiiguin, mii vuolgit gieldaekonomiija buoridit.

Mátkeealáhus lea válljejuvvon gieldda luohttámušolbmuid mearrádusaiguin gieldda strategiijas Ohcejoga ovddideami njunnošii. Seammás leat dohkkehuvvon turismma Master Plan -barggu rehketárvvoštallamat mátkeealáhusa viidunulbmila ja sullii miljovnna lassevearroeuro juksama várás. Dát oaivvilda sullii guovtti duháha ođđa birrajagi doaibmi seaŋgalanja Ohcejohkii. Veardádallama dihte, Ohcejogas leat dál sullii 600 registrerejuvvon seaŋgalanja.

Mátkeealáhusa dihte boahtán radikála nuppástusat eai leat vel juksan Ohcejoga ja dál mis lea erenomáš buorre dilálašvuohta válmmaštallat viiduma nu, ahte dan sáhttá hálddašit ja stivret dainna lágiin, ahte mássaturisma ja dan váttisvuođat eai jovssaše Ohcejoga. Dán ovddalgihtii vuhtiiváldi plánenbarggu barggaimet, go válmmaštalaimet viiddes oasálašvuođa ovddidemiin turismma Master Plan, mas kvantitatiivvalaš ja kvalitatiivvalaš ulbmiliid lassin leat girjejuvvon maiddái dárbbašlaš doaimmat mátkeealáhusa hálddašuvvon ovddideapmái. Goittotge mátkkošteaddjit min gávdnet, de livččii sihke luonddu ja guovllu olbmuid gierdanráji dáfus buorre iskat hálddašit turistarávnnjiid jođu.

Mu mielas mii fertet gávdnat oktasaš šuoŋa mátkeealáhusa ovddideapmái gieldda, fitnodatdolliid, sámeservoša, Meahciráđđehusa ja bálgosiid gaskka, dasgo mátkeealáhusa ja árbevirolaš ealáhusaid lea vejolaš ovttastahttit buohkaid duhtadahtti vugiin, jos háliiduvvo. Erenomážit dát guoská eanangeavaheami meahcceguovlluin, daningo ovdamearkka dihte bures plánejuvvon geinnodatfierpmádat veahkeha doallat johtaleaddjiid bálgáid alde eaige sii jođaš miehtá meahcceguovllus.  Geinnodagaid ovddideapmi lea de buoremus dilis ealáhusaid oktiiheiveheapmi, hearkkes davvi luonddu suodjaleapmi vai dat ii gola ja maid guovllu geasuhanfámu ovddideapmi sihke mátkkošteaddjiide ja dálá ja boahttevaš ássiide.

Sámediggi lea ráhkadan vásttolaš mátkkošteaddji rávvagiid sámekultuvrra ja sámiid ruovttuguovllu vuhtiiváldimii. Dán mávssolaš vásttolašvuođabarggu, man Sámediggi lea bargan, galggašii váldit dievaslaččat atnui guovllu ovddidandoaimmain. Mii dovdat mátkeealáhusa viidumii gullevaš riskkaid, de daidda lea ovddalgihtii álkit darvánit ja hálddašit dáhpáhusaid.

Buot doaibma luonddus guođđá luottaid. Johtin meahcceguovlluin golaha luonddu eaige dálkkádatrievdama dagahan nuppástusat buorit dili. Boazodoalus ii sáhte šat lasihit boazomeriid, muhto dat sáhttá ovdánit joatkkagieđahallama bokte, man sávvatge lasi.

Vearroboađuid lasiheami várás mii galggašeimmet dahkat vejolažžan earáge surggiid fitnodatdoaimma ovdáneami. Fitnodatdoallit dárbbašit doarvái áššehasaid vai birgejit ja birgejit bures ja dange dihte mátkeealáhusa lágan geasuheaddji doaibmasuorgi lea vealtameahttun. Máŋgasat gáibidivčče Ohcejohkii lasi iešguđetlágan báikkálašbálvalusaid ja dálá ássiid ja mátkkošteaddjiid meriiguin mii fállat daid bálvalusaid, maidda lea doarvái jearaldat. Birrajagáš mátkeealáhusa viiddodettiin maiddái eará bálvalusaid jearaldat lassána.  Seammás gieldda olbmuidge bálvalusat buorránit, go maiddái guovllu olbmot sáhttet geavahit daid bálvalusaid, mat leat mátkkošteaddjiide oaivvilduvvon. Gildii boahtti boađut leat ávkin buohkaide gieldda ássiide kulturduogážis beroškeahttá ja láhčet saji alladását oahpahussii, áigeádjedoaimmaide ja astoáigge dáhpáhusaide.

Seammás go gudnejahttit sámeguovllu erenomášvuođa, ođđa doibmiide ja doaibmanvugiide galggašii dál sávvat buresboahtima, daningo gieldda seailun gáibida ođasmuvvama. Guovllu historjjá berre dovdat, muhto mii eat sáhte báhcit vássán áigái fáŋgan. Vuostálagaid orrun ii veahket geange, muhto olbmuid gaskasaš riidaleami mielde mii manahat kontrolla, jos eat oaččo gieldda ekonomiija ortnegii.

Päivi Kontio
Gielddahoavda