Dáhpáhusa ordnenrávvagat
Dáhpáhusat buktet ealaskasvuođa, servvolašvuođa ja turisttaid Ohcejohkii. Oktasaš čoahkkaneamit ja dáhpáhusat buktet min eallimii maiddái ilu ja mearkkašumi. Dáhpáhusaid ordnemiin beasat njuolga váikkuhit dasa, makkárin du iežat searvvuš čájeha olggosguvlui – nannet báikkálaš identitehta, lasihit buresveadjima ja čohkket olbmuid oktii oktasaš vásáhusaid lusa.
Dáid rávvagiid oaivilin lea čielggasmahttit dáhpáhuslágideami sierra muttuid ja ná vuolidit báikkálaš priváhtaolbmuid ja servviid šielmmá dáhpáhusaid ordnemii. Leat dal plánen márkaniid, gilieahkeda, festivála, valástallandáhpáhusa, de buotlágan dáhpáhusat leat buresboahtán!
Gávnnat dás geavatlaš rávvagiid sihke rávvagiid dárbbašlaš lobiid ja almmuhusaid dahkamii. Sáhtát geavahit rávvagiid veahkkin oppa proseassa áigge dahje máhccat ovttaskas čuoggáide dárbbu mielde.
Dáhpáhusaid ordnema ii duššiid gánnát ballat. Jos mokta fal gávdno, gánnáha roahkkadit geahččalit! Dáid rávvagiid čuovvumiin lihkostuvat dáhpáhusa ordnemis sihkkarit. Somá go leat mielde!
Dát dáhpáhuslágideami rávvagat leat dahkkon oassin Gávcci jagiáiggi dáhpáhusat -projeavtta, mii čađahuvvui Ohcejoga gielddas jagiid 2024-2025.
Rávvagat leat almmustahtton dahje ođđajagimánus 2026.
Fuomáš! Neahttasiidduin almmustahtton rávvagat leat oaivvilduvvon erenoamážit Ohcejoga dáhpáhusaid ordnedeaddjiide Vuolábeale liŋkkas lea vejolaš lohkat almmolaš rávvagiid pdf-hámis.
› Dáhpáhusa ordnenrávvagat pdf-hápmi, suomagillii
› Muitinlistá, áigetávvalplána dáhpáhusaid ordnemii
Ideaid hutkan ja plánen
Nappo mas buot álgá?
Lei dal mielas dus makkár dáhpáhus beare, de buot vuolgá johtui ideaid hutkamis. Guorahala vuos, manin dáhpáhus ordnejuvvo ja geasa dat lea oaivvilduvvon. Go ulbmil ja ulbmiljoavku leat dieđus, lea álkit plánet buot eará daid birra.
Suokkardala geavatlaš rámaid: goas dáhpáhusa livččii lunddolamos ordnet, gos dan sáhtášii ordnet, makkár prográmma dáhpáhussii dárbbašuvvo ja man ollu ordnejeaddjiid, máhtu ja ruđa dáhpáhusa ordnen gáibida?
Rávvagiid vuosttas, Ideaid hutkan ja plánen -oassi veahkeha du čohkket iežat ideaid plánan. Maŋŋelis čuoggás Válmmaštallan ja ollašuhttin mannojuvvojit dárkilabbot čađa konkrehtalaš rávvagat, maid vehkiin du plánas šaddá gárvves, lihkostuvvan dáhpáhus.
Dáhpáhusa ulbmil ja ulbmiljoavkku meroštallan
Nappo manin ja geasa dat ordnejuvvo?
Dávjá dáhpáhusidea šaddá nana dáhtus – hálus juohkit maid nu mearkkašahtti earáiguin. Dat lea erenomáš buorre vuolggasadji! Bisán goit bottožii suokkardit, manin hálidat ordnet dáhpáhusa ja geasa hálidat dan ordnet. Leatgo ulbmiljoavkun iežat gili dahje lagašguovlluid nuorat, mánnábearrašat, ahkeolbmot vai vaikkoba dihto áiggeáji dahje kultuvrra ustibat birra Suoma ja Sámeeatnama? Guorahala maiddái, maid árvvuid dahje iluid dáhpáhus buvttášii oassálastiide? Suokkardala maid realisttalaččat, leago dáhpáhussii duohta dárbu aiddo dál?
Smiehta seammás maid dáhpáhusa ulbmiliid. Hálidatgo lasihit servvolašvuođa, čoaggit váriid vai čalmmustahttit man nu ášši? Čielgasit meroštallon ulbmilat, maid sáhttá mihtidit, nugomat galledeaddjimearri, buvttadus dahje someoainnusvuohta, veahkehit du sihke plánema áigge ahte dáhpáhusa maŋŋá árvvoštallat lihkostuvvama. Go dieđát, maid hálidat juksat, lea álkit bidjat áiggi, ruđa ja fámuid rivttes áššiide.
Buorre dáhpáhus lea dakkár ahte ordnejeaddji diehtá dárkilit, manin dat ordnejuvvo, geasa dat lea oaivvilduvvon ja maid dainna hálida juksat. Go dovddat iežat ulbmiljoavkku, máhtát maid hukset sisdoalu, báikki, gulahallama ja atmosfeara aiddo sidjiide heivvolažžan – ja das leage lihkostuvvan dáhpáhusa suollemasvuohta.
Dáhpáhusáiggi válljen
Ohcejogas dáhpáhusaid ordnejit dan mađi hárve, ahte dat eai dábálaččat olus gilval gaskaneaset. Dáhpáhuslágideaddji gánnáha goit vilppastit lagašguovlluid dáhpáhuskaleandariid ovdal beaivemeari mearrideami, amaset šaddat dušši badjálasvuođat. Máŋga seammasullasaš dáhpáhusa oanehis áigegaskkas dahje guokte miellagiddevaš dilálašvuođa seamma vahkuloahpas sáhttet juohkit oasseváldiid ja geahpedit dáhpáhusaid galledeaddjimeriid.
Smiehta, mii áiggiid heive ulbmiljovkui buoremusat. Bargoahkásaččaide oaivvilduvvon dáhpáhusa gánnáha heivehit man nu eará áigái go gasku árgabeaivvi, go fas ovdamearkka dihte mánnábearrašiidda oaivvilduvvon dáhpáhussii dat sáhttá muhtun diliin buresge leat buoremus vejolaš áigi. Buorre dáhpáhus lea dakkár, masa sáhttet oassálastit álkit ja dorvvolaččat nu máŋgasat go vejolaš.
Dáhpáhusbáikki válljen
Dáhpáhusbáikki válljen lea okta dehálamos muttuin dáhpáhusa plánemis. Bures válljejuvvon báiki lea eandalit doaibmi, dorvvolaš ja guoibmái – dat dahká ordnemis álkibu ja láhčá rámaid lihkostuvvan oppalašvuhtii.
Báikki dehálamos kriterat leat dábálaččat dan sajádat ja sturrodat. Dáhpáhusbáikái galggašii leat álki gávdnat ja dat galggašii leat doarvái stuoris plánejuvvon galledeaddjimearrái. Menddo stuorra báiki sáhttá orrut guorus, go fas menddo uhcci šaddá gáržin. Sajádagas lea mearkkašupmi maid johtinoktavuođaid ja parkerema dáfus. Oasseváldit galggašedje beassat báikki ala nu álkit go vejolaš. Seammás lea buorre sihkkarastit, ahte dáhpáhusbáiki lea nu easttaheapmi go vejolaš: sisamanahagat, hivssegat ja johtingeinnodagat galggašedje leat buohkaid geavaheamis.
Ohcejoga gieldda guovllus gávdnojit máŋggat fiinna báikkit dáhpáhusaid ordnemii. Juohke gilis gávdnojit earet eará fiinna, ođđaáigásaš skuvlaviesut, mat heivejit bures iešguđetlágan dáhpáhusaid ordnemii. Go dagaimet dáid rávvagiid, bivddiimet báikkálaš servviin ja fitnodagain dieđuid láigosajiin. Čohkkiimet sajiin listtu, masa beasat oahpásmuvvat dás vulobealde.
-
Láigohanláhkai dáhpáhusbáikkit Ohcejoga gieldda guovllus
Gáregasnjárga
Gáregasnjárgga skuvlla máŋggadoaimmasadji
Badjedeanugeaidnu 330, 99950 Gáregasnjárgai
Láigohandoaimmas vástida Gáregasnjárgga skuvlla rektor
t. 040 766 5765
Máŋggadoaimmasadji lea easttahis skuvlavisttis. Sajis lea piano ja beavdebáikkit sullii 60 olbmui.
Máŋggadoaimmasaji bálddas gávdno skuvlla oahpahuskievkkan, man dáhpáhusordnejeaddji sáhttá maiddái láigohit. Oahpahuskievkkanis leat guokte málestansaji.
Pohjois-Lapin Ruoka Oy hálddaša skuvlla lágáduskievkkana, man láigoheamis galgá álo soahpat sierra Annukka Nikkiseniin (anna.nikkinen@lapinruoka.fi / 040 199 0427).
Njálla-hálla
Badjedeanugeaidnu 328, 99950 Gáregasnjárga
Lassedieđut: Ohcejoga gieldda asttuáiggekoordináhtor t. 0400 319 852
Lihkadanhálla, heive bures lihkadandáhpáhusaid ja márkaniid ordnemii. Hállas lea maiddái filbmaliidni, projektor ja jietnarusttegat. Saji sáhttá dárbbu mielde juohkit gaskaseinniin. Stuolut leat sullii 100 olbmui.
Gáregasnjárgga kapealla
Badjedeanugeaidnu 104, 99950 Gáregasnjárga
Lassedieđut: Ohcejoga searvegoddi, sundi 040 355 34 22
Hattit: https://www.utsjoenseurakunta.fi/info-ja-asiointi/hinnasto
Gáregasnjárgga kapealla lea čáppa visti ođđaáigásaš gálvvuiguin ja rusttegiiguin. Kapealla lea siskkil okta, rabas sadji. Sále maŋŋeoasis leat beavdesajit sullii 80 olbmui.
Láigoheaddji geavahusas lea unna stuorradállodoalu kievkkan. Sále bealde lea piano ja orgelat.
Gilidállu SáivuBadjedeanugeaidnu 33A, 99950 Gáregasnjárga
Yhteydenotot mieluiten sähköpostitse saivu.kylatalo@gmail.com
Gulaskuddan millosepmosit šleađgapoasttain: kylatalo.saivu@gmail.com
Sáivu lea Gáregasnjárgga gilisearvvi gilidállu guovdu Gáregasnjárgga giláža. Geassit searvi doallá gilidálus geassekáfeija.
Gilidállu, mii lea ráfálaš báikkis, heive bures iešguđetlágan doaluid ja dáhpáhusaid ordnenbáikin. Gáttis lea maiddái sávdni, man sáhttá láigohit sierra.
Soarve Stohpu
Lassedieđut: arctic@travelutsjoki.com
10-olbmo guosseviessu Gáregasnjárggas, hálbbes idjadanbáiki omd. dáhpáhusordnejeaddjiide ja joavkkuide. Birrajagaš anus, guosseviesus elrávdnji, golgi čáhci, sávdni ja bassaladdanmašiidna.
Ohcejohka
Ohcejohnjálmmi skuvlla máŋggadoaimmasadji
Ohcejoga skuvlla máŋggadoaimmadállu, Ohcejogageaidnu 44, 99980 Ohcejohka
Láigohandoaimmas vástida Ohcejoga skuvlla rektor
t. 040 565 4394
Mátta-Áilegas-viessu
Ohcejogageaidnu 46C, 99980 Ohcejohka
Lassedieđut: Asttuáiggekoordináhtor tel. 0400 319 852
30-báikki ealligovvateáhter, mii heive iešguđetlágan čájáhusaid ja čájálmasaid lágideapmái. Visttis lea smávva gievkkan gos leat guokte boradanbeavddi, stuorra luohkkálatnja ja gáiddusbargolanjat, maid sáhttá láigohit.
Davvi Áilegas-viessu
Ohcejogageaidnu 48A, 99980 Ohcejohka
Lassedieđut: Asttuáiggekoordináhtor tel. 0400 319 852
Asttuáiggeguovddáža lihkadansále
Ohcejogageaidnu 48, 99980 Ohcejohka
Lassedieđut: Asttuáiggekoordináhtor tel. 0400 319 852
Gieskat divoduvvon lihkadansále lávddiin ja gárvodanlanjaiguin guovddáš báikkis Ohcejohnjálmmis. Lávddi vuolde leat stuolut s. 400 olbmui. Lassin sierra rájus beavddit ja stuolut, maid sáhttá geavahit doaluin. Asttuáiggeguovddáš ovttas lihkadansáliin lea ovddalgihtii dohkkehuvvon alkohola dárjudanguovlu.
Girjeráju lohkansále
Ohcejoga asttuáiggeguovddáš, Ohcejogageaidnu 48, 99980 Ohcejohka
Lassedieđut: Asttuáiggekoordináhtor t. 0400 319 852
Girjeráju oktavuođas lea unna lohkansále, man seainnit heivejit smávva čájáhusaide. Lohkansále doaibmá maiddái logaldallansadjin.
Nuoraidlanjadat Wørtti
Ohcejoga asttuáiggeguovddáš
Ohcejogageaidnu 48, 99980 Ohcejohka
Gieldda nuoraidbargis sáhtte gulaskuddat friija áiggiid anni.hyotyla@utsjoki.fi +358 40 759 1188
Nuoraidlanjadat Wørttis biljárda- ja beavdetennisbeavddit, filbmaliidni ja videomašiidna ja soffát friija lunddot čoahkkimiidda ja eará dáhpáhusaide. Unna kievkkanis sáhttá málestit dahje vuoššat káfe.
Gieddemielli
Njuorggángeaidnu 1, 99980 Ohcejohka
Lassedieđut: Asttuáiggekoordináhtor 0400 319 852
Ohcejoga ovtta čábbámus báikkis lea Gieddemielli virkkosmanguovlu, mii heive erenomáš bures olgodoaluid ordnemii. Báikkis gávdnojit hivssegat, lavdnjegoahti, lávvomuorat ja elrávdnji.
Gieddemielli lea ovddalgihtii dohkkehuvvon alkohola dárjunguovlu.
Ohcejoga searvegotti báhppal
Ohcejoga searvegotti báhppal heive dáhpáhusaid ordnemii sullii 30 olbmui.
Báhppala divodit jagi 2026 áigge. Lassedieđuid divodemiid áigetávvalis ja báikki láigohanvejolašvuođain addá searvegotti sundi t. 040 355 34 22
Gilidállu Giisá
Utsjokisuun kyläyhdistys – Ohcejotnjálmmi Gilisearvi ry, Ohcejogageaidnu 9, 99980 Ohcejohka,
tel 0408228889, utsjokisuun.kylayhdistys@gmail.com
Guovdu Ohcejoga márkana lea Gilidállu Giisá, gos lea káfeija 20 čohkkánsajiin. Lassestuolut leat 5 st ja feaskáris nuppit 5 st, nappo sadji lea eanemustá 30 olbmui. Káfeijas lea
dataprojektor ja filbmaliidni. Šilju ja terássa sáhttá maid geavahit olgodáhpáhusaide nugo lahpesgávppiide, márkaniidda ja eará olgodáhpáhusaide.
Saji geavaheamis ii berrojuvvo láigu jus lágideaddji diŋgo guossohemiid (omd. káfe ja bullá) gilidálu káfeijas. Oktavuohta ja fálaldatbivdagat 0408228889, utsjokisuun.kylayhdistys@gmail.com
Vejolaš lassedieđut: káfeijai lea easttahis johtin, hivssegat eai leat easttaheamit.
Aurora Holidays
Njuorggángeaidnu 815, 99980 Ohcejohka
https://auroraholidays.net/fi/etusivu/
Oktavuođaváldin: Telefonnummir: +358 40 7625 005 contact@auroraholidays.net
Restoráŋŋasále 30-40 olbmo doaluide. Heive bures iešguđetlágan skuvlejumiid, čoahkkimiid, ávvudoaluid ja dáhpáhusaid ordnemii.
Báikkis lea čuovgakábelneahttaoktavuohta, projektor, filbmaliidni ja stuorra skájanas.
Olgun sáhttá láddet elbiilla.
Dan lassin sáhttá láigohit idjadanbáikkiid, áinnas addit fálaldaga, masa gullá idjadeapmi, sále geavaheapmi ja biepmut. Dáppe oaččot álkket buot čoahkkin- dahje kursabálvalusaid seamma sajis!
Lomatärppi
Deanugeaidnu 236, 99980 Ohcejohka
Telefon 040 529 66 27 /Juha Reinola
Šleađgapoasta: lomatarppi.mokit@gmail.com
Lomatärppi lea ráfálaš báikkis moadde kilomehtera Ohcejoga márkanis. Láigohanláhkai leat logi iešguđet sturrosaš lanjadaga sávnniiguin, mat heivejit bures maiddái iešguđetlágan doaluid ordnemii.
Šiljus leat áššehasaid geavahusas guokte grillagoađi, dollasaji, guovssahastoardna ja beana/boazoáidi. Áššehasat sáhttet nuvttá geavahit muohtagápmagiid, sihkkeliid, spárkkaid, bulkoriid ja suovastanlihtti. Dan lassin lea vejolaš láigohit mohtorgielkkáid, reagaid ja kanohtaid. Lomatärppis lea maiddái iežas giehtaduodjebuvda, mii lea rabas soahpamuša mielde.
Lassedieđut: www.utsjokihandicraft.fi
Travel Utsjoki
https://www.travelutsjoki.com/suomeksi
Lassedieđut ja várrejumit: arctic@travelutsjoki.com
Árbevirolaš goahti 12 čohkkánsajiin, čađamihttu 6 mehtera, allodat alimus muttus sullii 5 mehtera. Láigui sáhttá lasihit bohccodulljiid, beaŋkkaid, dollasaji, bánnuid. Maiddái ceggen- ja fievrridanbálvalus dárbbu mielde. Lávvu lea Ohcejohnjálmmi lahkosis.
Njuorggán
Njuorggán skuvlla máŋggadoaimmasadji
Njuorggán skuvlla máŋggadoaimmadállu, Tenontörmä 8, 99990 Njuorggán
Lassedieđut: Njuorggán skuvlla veahkkejođiheaddji
t. 0400 268 550
Máŋggadoaimmasadji Njuorggán ođđa skuvlla oktavuođas. Beavddit ja čohkkánsajit 20-30 olbmui. Smávva kievkkan ja lihttebassanmášen.
Skuvlavisti lea easttahis.
Njuorggán boares skuvlla lihkadansále
Herrakuru 18, 99990 Njuorggán
Lassedieđut: Njuorggán skuvlla veahkkejođiheaddji
t. 0400 268 550
Unna lihkadansále, gos heive ordnet kurssaid ja unna dáhpáhusaid. Feaskára hivssegat ja gálvvut leat láigoheaddji geavahusas dáhpáhusaid áigge.
70° North
Buolbmatjávrrigeainnu 664, 99990 Njuorggán
Oktavuohta +358 40 505 9080 dahje info@70north.fi
Visti, mii lea Buolbmatjávrrigeainnu guoras lea ráfálaš ja guoimmuheaddji biras čoahkkimiidda, bargojoavkobeivviide ja uhca dáhpáhusaide.
Sullii 30 njealjehas sturrosaš sajis gávdnojit soffát ja beavdi 6 olbmui. Báikkis lea projektor ja filbmaliidni ja buorre kievkkan. Guossoheapmi maid ordnašuvvá diŋgojumiin.
Lahkosis lea goahti ja sávdni vuojadangáttiin.
70° North fállá dan lassin máŋggabeal aktivitehtaid birra jagi. Gávdnojit bures barttat ja máŋggalágan biergasat olgolihkadeapmái ja vánddardeapmái – sabehiin ja muohtagápmagiin gitta hybridasihkkeliidda ja mohtorgielkkáide.
Nights of Northern Lights
Lapinrinne 10, 99980 Ohcejohka
https://nightsofnorthernlights.com/
Oktavuohta nights.northernlights@gmail.com 0440159777/Tomi Vartiainen 0442747412/Eevi Vartiainen
Mis leat njeallje iešguđetlágan bartta Deanu lahkosis Njuorggámis:
♦ barttat, main lea bulljarasálddis Aurora (2-4 olbmui) ja Villa Arktika (4-6 olbmui)
♦ Villa Rosa barta erenomáš stiillain (8-10 olbmui) sis. filbmamašiidna ja filbmaliidni
♦ Tenon Temppeli (10-12 olbmui) Erenomáš fiinnis
hirsabarta sierra sávdnevisttiin
Fitnodagas sáhttá láigohit maiddái elfatbike, čierastanmuohtagápmagat, muohtagápmagiid, duottarsabehiid, gerresa, maŋŋejorri ja kanohta.
-
Lasseguorahallamuš dáhpáhusbáikki kriterain
Sajádat ja sturrodat leat dávjá dáhpáhusbáikki válljema vuolggasajit, muhto lihkostuvvan dáhpáhussii váikkuhit máŋga earáge detálja. Go válddát vuhtii čuovvovaš geavatlaš áššiid juo árramuttus, gávnnat álkibut buoremusat dáhpáhusa dárbbuid vástideaddji dáhpáhusbáikki ja sihkkarasttát seammás nu njuovžilis vásáhusa go vejolaš sihke dutnje alccet ja oasseváldiide.
Viessogálvvut ja teknihkka
- Heivejitgo dáhpáhusbáikki viessogálvvut du dárbbuide? Leatgo čohkkánsajit, beavddit dahje eará orodansadji doarvái?
- Dárbbašago dáhpáhusas loaiddastanlávddi, jienanannema, vilgesloavdaga dahje eará teknihkalaš reaidduid?
- Geavahuvvojitgo dáhpáhusas elrávdnjerusttegat, mat gáibidit elfápmorávdnjegálduid (su. voimavirtalähde)
Gievkkan ja fáladeamit
Máŋggat dáhpáhusat sisttisdollet fáladeami, nuba maiddái gievkkansajiid dássi lea dehálaš. Smiehta nappo juo plánenmuttus, makkár gievkkanrusttegiid du dáhpáhus dárbbaša.
- Málestuvvojitgo dáhpáhusa várás borramušat báikki alde vai buktojitgo dat gárvvisin eará sajis?
- Leago galbmaseailluhansadji doarvái ja gávdnojitgo báikki alde dárbbašlaš lihtit dahje káffevuoššanbiergasat?
Dákkár detáljat mearridit dávjá dan, man njuovžilit fáladeapmi lihkostuvvá dáhpáhusbeaivve.
Hygieniija ja kvalitehta buorideaddji reaiddut ja lanjat
Mađi stuorát dilálašvuohta lea, dađi dehálut lea, ahte geavahusas leat doaibmi ja čielga hivssegat. Lei dal gažaldagas man smávva dáhpáhus beare, muhtunlágan hivsset ja gieđaidbassanvejolašvuohta galgá leat.
- Reahkkájitgo hivssegat plánejuvvon oassálastimearrái?
- Leago sierra easttahis hivsset dahje mánádikšunlatnja? Buorre lihparmolsunsadji, njamaheapmái heivvolaš ráfálaš sadji ja mikrogeavahanvejolašvuohta illudahttet erenomáš ollu olbmuid, geat bohtet dáhpáhusaide smávva mánáiguin.
Olgodáhpáhusat
Utsjoen upeat maisemat tarjoavat ainutlaatuisen näyttämön ulkona järjestettäville tapahtumille. Ulkona järjestetty tapahtuma on usein rennompi ja vapaamuotoisempi, ja suurempienkin väkimäärien hallinta onnistuu helpommin kuin sisätiloissa.
Luonnon keskellä toimiminen tuo kuitenkin myös omat käytännön haasteensa. Tapahtumaa suunniteltaessa on hyvä varautua ainakin seuraaviin asioihin:
Ohcejoga fiinna duovdagat fállet áidnalunddot čájáhallansaji olgodáhpáhusaide. Olgun ordnejuvvon dáhpáhus lea dávjá lotkadut ja friddjasut, ja stuorátge olmmošmeriid hálddašeapmi lihkostuvvá álkibut go siste.
Guovdu luonddu doaibman buktá goittot maid iežas geavatlaš hástalusaid. Dáhpáhusa plánedettiin lea buorre ráhkkanit ainjuo čuovvovaš áššiide:
- Borramušaid seailluhan- ja fievrridandoaimmat– Basttátgo ordnet borramušaid seailluheami nu, ahte dat bissot rivttes temperatuvrras oppa dáhpáhusa áigge?
- Dálkediliide ráhkkaneapmi – Mo sierralágan dálkediliide sáhttá ráhkkanit? Leatgo geavaheamis ovdamearkka dihte tealttát, gáhttosat dahje eará dálkesuodji?
- Teknihkka ja elrávdnji – Boahtágo guvlui elrávdnji? Naba gos lea lagamus čáhceváldinsadji? Reahkkájitgo rávdnji ja čuovggat maiddái eahketdilálašvuođain? Čielggat dáhpáhusbáikki elrávdnje- ja čáhcegeavahanvejolašvuođaid áiggil.
- Hivssegat – Gos gávdno lagamus hivsset? Sáhtátgo ordnet dáhpáhussii doarvái áššáigullevaš hivssegiid?
Ávžžuhus:
Ohcejoga gielddas leat golbma kemihkalaš hivssega (su. bajamaja), maid sáhttá sirddašit. Daid sáhttá láigohit olgodáhpáhusaide. Láigoheaddji berre fuolahit, ahte dát hivssegat gurrejuvvojit ja buhtistuvvojit áššáigullevaččat dáhpáhusa maŋŋá. Láigoáššiin váldde oktavuođa gieldda teknihkalaš doaimmahahkii.
Sisdoalu plánen ja prográmma
Nappo mii movttiidahttá oassálastit aiddo dán dáhpáhussii?
Dávjá juo vuosttas idea dáhpáhusas sisttisdoallá jurdaga das, maid hálidat fállat earáide. Máhca dan boddui ja muittostala, mii oaččui du movttáskit. Seamma movttain lea buorre vuolgit hukset maid prográmma.
Smiehta, mii oažžu olbmuid johtui ja loaktit dáhpáhusas. Leago dat ovttasorrun, musihkka, borramuš, báikkálaš kultuvra vai mii nu vuorddekeahtes fiinna vásáhus? Naba makkár atmosfeara hálidat dáhpáhussii: lotkes ja searvvušlaš, vai fiinna ja vásáhuslaš? Čielga temá veahkeha oažžut áigái dakkár atmosfeara go hálidat ja doallá oppalašvuođa čoahkis. Resurssaid bidjan muhtun vihkkedallon ja bures plánejuvvon prográmmanummirii dahká dáhpáhusas beaktilut go ollu ovttaskas prográmmabihtát.
Rávvagat prográmma huksemii
- Hukse ritmma – Pláne prográmma, mas leat vurrolagaid energiija ja vuoiŋŋastanbottut. Oanehis ja intensiivvalaš prográmma sáhttá doaibmat buorebut go menddo guhkki. Muttágis guhkkosaš oppalašvuohta doallá geahččiid ja guldaleaddjiid virkojin ja guođđá buoremus dilis dovddu, ahte dáhpáhus livččii ožžon joatkašuvvat vel vehá guhkitge áigge.
- Váldde vuhtii – Smiehta, maid sierraahkásaš ja iešguđetlágan oassálastit sáhttet dahkat dahje vásihit du dáhpáhusas.
- Imaštahte – Pláne man nu dakkár elemeantta dahje prográmmanummira, man galledeaddjit eai máhte vuordit: vuorddekeahtes artista, mii nu fiinna visuálalaš elemeanta dahje dovddavásáhus dahje vaikko nuvttá smáhkenbihttá oasseváldiide. Wow-bottut báhcet buoremusat oasseváldiid millii!
- Ráhkkan – Jos dáhpáhus lea olgun, smiehta prográmmii várreplána arvvi dahje čoaska dálkki várás.
- Fuolat ovddalgihtii – Várre artisttaid ja dárbbašlaš láidesteaddjiid áiggil!
- Deattut báikkálašvuođa – Ávkkástala báikkálaš artisttaiguin, borramušain, gielaiguin ja máidnasiiguin. Muitte maid suokkardallat, man gillii dáhpáhusa ordnet ja mo sihkkarasttát, ahte earágielat oassálastit loktet ja áddejit prográmma.
Siidoprográmma ja lassefálaldat
Borramuškioskkat, káfestallansajit, vuovdinbeavddit dahje smávva ovdanbuktimat sáhttet dievasmahttit váldoprográmma ja lasihit loaktima. Mánáide oaivvilduvvon sajit dahje báikkálaš buktagiid vuovdin buktet dáhpáhussii máŋggabealatvuođa ja geasuhit iešguđetlágan olbmuid.
Doala oppalašvuođa goit čoahkis – siidoprográmma galggašii doarjut váldotemá, ii doalvut fuopmášumi das. Buorre prográmma ii oaivvil dievas áigetávvala, baicce dan ahte juohke boddu orru mearkkašahtti.
Dáhpáhusa diehtojuohkin ja márkanastin
Dáhpáhusmárkanastimii gusket seamma prinsihpat go ieš dáhpáhusa plánemii. Dehálamos lea dovdat dáhpáhusa ulbmiljoavkku ja meroštallat márkanastima mihttomeriid. Márkanastinplána gánnáha gárvvistit buriin áiggiin, dasgo dat dahká doaimmas logalačča ja mearrediđolačča. Fiidnásamosge plána ii ollašuva iešalddes, nuba maid márkanastimis ovddasvástádusaid galgá juohkit čielgasit. Jos dáhpáhusa márkanastimis vástidit máŋga olbmo, galgá bargojoavkkus leat seamma ipmárdus das, mii lea dáhpáhusa vuođđosisdoallu, ulbmiljoavku ja mihttomearri. Dalle maiddái olgguldas diehtojuohkin bissu logalažžan.
Bures plánejuvvon márkanastin boktá beroštumi ja nanne oasseváldiid vuordagiid juo ovdal dáhpáhusa. Plána veahkeha maid sihkkarastit, ahte dáhpáhusa guovddášsisdoallu sirdása čielgasit buot kanálain ja fáhte rivttes olbmuid rivttes áigái ja dan láhkai ahte dat geasuha.
Diehtojuohkin máŋgga sierra kanálas lea dávjá beaktilamos čoavddus, muhto diehtojuohkima ii gánnet lávdadit menddo viidát. Ulbmiljoavkku dovdan veahkeha válljet daid kanálaid, maid sii čuvvot viššalamosit, ja bidjat stuorámus fuopmášumi dohko. Ohcejoga guovllus lea dehálaš váldit vuhtii maid sierra gielaid mearkkašumi: giellaválljemat váikkuhit njuolga dasa, gean fáhtet ja gii dovdá iežas leat dáhpáhussii buresboahtán.
Dovdda ulbmiljoavkku ja meroštala márkanastima mihttomeriid
- Daga márkanastinplána, mas meroštalat áigetávvala, bargojuogu ja kanálaid. Láže márkanastimii oktilis visuála hámi sihke čielga guovddášsisdoalu, mii geardduhuvvo buot almmustahtton artihkkaliin. Dat lasiha dáhpáhusa identifiserema ja buktá miellagova bures gárvvistuvvon dáhpáhusas.
- Mearrit almmustahttinkanálaid ulbmiljoavkku olahahttivuođa vuođul. Gulahala máŋgga kanála bokte: sosiála media, šleađgapoasta, neahttasiiddut, báikkálaš aviissat, dáhpáhuskaleandarat, almmuhantávvalat ja rádio.
- Meroštallet ordnejeaddjijoavkku gulahallankanálaid. Sohppet, maid kanálaid ordnejeaddjijoavku geavaha siskkáldas gulahallamis ja dáhpáhusa plánema sierra muttuin (Omd. šleađgapoasta, Teams, WhatsApp)
- Váldde vuhtii vásttolašvuođa ja rehálašvuođa diehtojuohkimis
- Meroštala realisttalaš márkanastinbušeahta
-
Diehtojuohkima olahahttivuohta ja vásttolašvuohta
Olahahttivuohta lea dehálaš oassi buot dáhpáhusaid ja ollá ollu viidásabbot go dušše fysalaš easttahisvuhtii. Olahahttivuohta oaivvilda ovdamearkka dihte čielga ja áddehahtti giela, doarvái stuorra kontrástta teavsttain ja eará visuálalaš elemeanttain, molssaevttolaš dieđu ovdanbuktinvugiid, álkit geavahahtti neahttasiidduid sihke dan, ahte oassálastis lea geavaheamis doarvái diehtu mearrádusa dahkama doarjjan. Go olahahttivuohta váldojuvvo vuhtii oassin diehtojuohkima, dáhpáhus rahpasa viidásut olmmošjovkui ja doarju ovttaveardásaš oassálastima.
Vásttolaš diehtojuohkin lea rabas, duohtavuođalaš ja váldá iešguđetlágan diliin boahtti olbmuid vuhtii. Jos dáhpáhus ávkkástallá báikkálaš doaibmiiguin, ovddida birasvásttolašvuođa dahje sisttisdoallá kultuvrralaččat mearkkašahtti elemeanttaid, daid birra gánnáha muitalit. Diehtojuohkin galgá leat logalaš ja linnjás dáhpáhusa árvvuiguin – dat dagaha luohttámuša ja nanne olbmuid vásáhusa das, ahte dáhpáhus lea dárkilit vihkkedallon ja dorvvolaš oppalašvuohta. Márkanastin galgá leat álo rehálaš ja vásttolaš: lohpit dušše, mii dáhpáhusas duođaid ollašuvvá, ja dieđit rahpasit vejolaš nuppástusain.
Diehtojuohkima plánedettiin lea buorre váldit vuhtii olbmuid ja eallindiliid máŋggaláganvuođa. Ulbmilin lea láhčit saji, mas nu máŋgasat go vejolaš dovdet iežaset buresboahtán. Dát sáhttá oaivvildit ovdamearkka dihte čielga, sohkabealleneutrála giela ja dan, ahte visuála materiálat dahje teakstasisdoalut eai vuođđuduva stereotypiijaide. Maiddái geavatlaš čovdosiin, nugomat hivssegiid merkemis, sáhttá smiehttat molssaeavttuid, mat bálvalit iešguđetlágan olbmuid.
Ávžžuhus: Oahpásmuva Elina Vainikainen oahpistangirjái Syrjimätön kieli, jos hálidat guorahallat lasi, mo ollašuhttit vealatkeahtes diehtojuohkima, mii ii vuođđuduva navdosiidda.
-
Kriisadiehtojuohkin
Lea álo vejolaš, ahte dáhpáhusa áigge dáhpáhuvvá mii nu fáhkka dahje vuorddekeahttá. Dákkár diliide lea buorre ráhkkanit ovddalgihtii ja soahpat čielga diehtojuohkingeavadiid juo ovddalgihtii.
Kriisadiehtojuohkima ulbmilin lea dorvvastit oasseváldiid dorvvolašvuođa, eastit boasttoáddejumiid ja doalahit luohttámuša. Kriisan sáhttá šaddat dilli, mii boahtá fáhkka dahje vuorddekeahttá, boktá fuola dahje dagaha eahpesihkkarvuođa – lei gažaldagas heađuštandilli, vaššái dahje heađušteapmái laktáseaddji dáhpáhus dahje mii beare spiehkastat normála dilis.
Lihkostuvvan kriisadiehtojuohkin vuođđuduvvá johtilvuhtii, rehálašvuhtii ja čielggasvuhtii. Dili ii galgga garvvašit dahje uhcášit, baicce dasa galgá reageret dalán. Dáhpáhuslágideaddji ovddasvástádusat:
- sihkkarastit dorvvolašvuođa
- addit rivttes ja áiggedását dieđu
- doallat diehtojuohkima čoahkis ja logalažžan
- vástidit feaillain ja divvut daid
Buorre kriisadiehtojuohkin hukse oktiigullevašvuođadovddu ja eastada maid beaggimiid leavvama. Guovddáš prinsihpat leat máŋgga kanála geavaheapmi, rabasvuohta, objektiivvalašvuohta ja dat, ahte okta nammaduvvon olmmoš dahje bargojoavku vástida gulahallama koordineremis. Dehálaš lea maid maŋálgihtii árvvoštallan – maid oahpaimet ja mo sáhttit ráhkkanit čuovvovaš geardde buorebut.
Dáhpáhusa bušeahtta ja ruhtadeapmi
Guhtege dáhpáhusas šaddet dieđusge muhtun veardde golut. Loaiddastanbuhtadusat, fáladeamit, čiŋaheamit, sadjeláiggut, lobit, dáhkádusat ja márkanastin lasihit oppalašgoluid, go fas sisabeassanmávssut, vuovdinbeavddit, vuorbádeamit ja kafeavuovdin sáhttet buktit dáhpáhussii boađuid. Smávvage siidovuovdin sáhttá sihke stuorrudit bušeahta ja maiddái ealáskahttit dáhpáhusbáikki.
Daga juo plánema álgomuttus muhtunlágan bušeahta, masa merket dehálamos golloeriid ja vejolaš boađuid. Ná hámuhat dalán, makkár resurssaid dáhpáhus gáibida ja maid áššiin sáhtát vejolaččat seastit. Bušeahtta eallá plánema áigge, muhto doala dan áiggi dásis – dat veahkeha du hálddašit oppalašvuođa, dahkat realisttalaš válljemiid ja garvit dušši vuordemeahttun áššiid.
Dáhpáhusa goluid sáhttá dikšut geavadis guovtti láhkai: ordnejeaddji iežas oaiveomiin dahje olggobeale ruhtademiin. Lea dehálaš váldit vuhtii, ahte máŋggat dáhpáhuslágideamis šaddi golut bohtet máksinláhkai juo ovdal dáhpáhusa. It nappo sáhte rehkenastit dan oskálii, ahte rehkegat máksojuvvošedje ovdamearkka dihte bileahtta- ja vuovdinboađuin dáhpáhusa maŋŋá. Čielggat, sáhtášiigo du dáhpáhus oažžut doarjaga, sponsora dahje báikkálaš fitnodaga doarjaga? Smávvage doarjja, nugomat skeaŋkakoarta vuorbádeapmái dahje materiálat čiŋaheapmái, sáhttá geahpedit goluid ja seammás nanne oktasašbarggu lagašguovllu doaibmiiguin – oktasašbargu ávkkuha dávjá oppa servoša.
Sponsoriidda lea ávki oainnusvuođas ja das, ahte sin oidnet aktiivvalaš báikkálaš doaimma doarjun. Maiddái oktasašbargoguoimmit, nugomat gielda, searvvit ja báikkálaš fitnodagat, sáhttet doarjut dáhpáhusa fállamiin máhtu, biergasiid, sajiid dahje márkanastinveahki, ja oktasašbargu fas rahpá sidjiide ođđa fierpmádagaid ja vejolašvuođaid olahit báikkálaš olbmuid ja turisttaid. Ná šaddá veahkkálas ávki, mii doarju dáhpáhusa ollašuvvama ja nanne oppa servoša eallinvuoimmi.
Muitte bušeahta válmmaštallamis:
- Daga listtu vuos bákkolaš goluin (sadji, lobit, dáhkádusat, teknihkka, fáladeapmi, márkanastin)
- Várre smávva ruhtameari vuorddekeahtes manuide
- Smiehta realisttalaččat, maid sáhttá dahkat álbmogasbarggu vehkiin ja maid gánnáha oastit olggobealde
- Doala bušeahta áiggi dásis – bija dan áiggi dássái álo, go mii nu rievdá
-
Lasseguorahallamuš dáhpáhusa bušeahta gárvvisteapmái
Guhtege dáhpáhusas lea dehálaš sihkkarastit, ahte bušeahtta reahkká gokčat vuođđoáššiid doaibmama. Fuolat ovdal eará áššiide vuodjuma, ahte du plánen sadji lea dorvvolaš ja geavatlaš, dárbbašlaš teknihkka gávdno ja fálademiide lea várrejuvvon ruhta doarvái. Go dát vuođđoáššit leat ortnegis, dáhpáhus lihkostuvvá bures.
Jos bušeahtta addá bearrái, smávva lasseresurssaiguin dáhpáhusas sáhttá oažžut eambo vásáhusaid. Oktilis bajiloaidnu máidnosiin ja čiŋain, vihkkedallon čuovggat dahje ráfálaš atmosfeara bukti musihkka láhčet almmá stuorra goluid miellagova, ahte dáhpáhus lea fuolalaččat ordnejuvvon. Jos hálidat bidjat eambo resurssaid, sáhtát maid oastit olggobeale ámmátolbmo vástidit ovdamearkka dihte dáhpáhusa fálademiin dahje teknihkas, nugomat čuovggain ja jienanannemis. Dat sáhttá loktet dáhpáhusa dási mearkkašahtti láhkai ja álkidahttá iežat barggu. Iešguđetlágan dáhpáhusa várás ráhkadahtton preantabuktagat, nugomat prográmmagihppagat, brošyrat dahje vaikko vuovdinláhkai t-báiddit ja gákkesseahkat sáhttet doaibmat sihke čáppa muitun galledeaddjiide ja lasihit miellagova dáhpáhusa alla kvalitehtas.
Dáhpáhusa detáljaid sáhttá geahččalit buoridit goasii duojážassii, muhto muitte ahte mađi eambo elemeanttat leat, dađi eambo šaddet maid golut. Máŋggaid smávva detáljaid sadjái bija resurssaid millosabbot muhtun vihkkedallon elementii, mat báhcet galledeaddjiid millii. Dat ii seastte dušše ruđa, baicce maiddái iežat áiggi ja birrasa – uhcibut detáljat oaivvilda uhcibut organiserema, válmmaštallama ja hálddahusa ordnema, nu ahte sáhtát vuodjut ieš dáhpáhusa lihkostuvvamii ja atmosfeara láhčimii.
-
Doarjagat ja projeaktaruhtadeamit
Dáhpáhuslágideaddjái lea vejolaš ohcat projeaktaruhtadeami dahje doarjagiid.
Dutkka ovdamearkka dihte siidduid taidejakulttuuri.fi/rahoitushaut, gos gávdno áiggedását listu kultur- ja dáiddadáhpáhusaid ruhtademiin. Sámedikkis ja Sámiráđis sáhttá maid ohcat ruđalaš doarjaga sámekultuvrra ovddideaddji dáhpáhusaid ordnemii.Leage jođus buriin áiggiin, dasgo máŋggat ohcamat leat rabas dušše oktii jagis.
Ruhtademiid ohcet dávjá gilvalandilis, nuba ohcamušas gánnáha buktit ovdan:- Mii dahká aiddo du dáhpáhusas erenomáža?
- Man láhkai du dáhpáhus riggudahttá báikkálaš kultuvrra ja servoša?
- Mii lea dáhpáhusa guhkes áigegaskka váikkuhus guvlui dahje oasseváldiide?
Ávžžuhus: Bures gárvvistuvvon bušeahtta lea maid buorre gulahallangaskaoapmi. Dat muitala oktasašbargoguimmiide ja ruhtadeaddjiide, ahte dáhpáhus lea plánejuvvon fuolalaččat ja realisttalaččat.
Lobit ja almmuhusat
Dáhpáhusaid ordnen gáibida dávjá dan, ahte eiseválddiide ferte dahkat almmuhusaid ja ohcat lobiid. Dábálamosat leat almmuhus bolesii álbmotdáhpáhusa birra, gádjunplána, šlápmaalmmuhus, musihkageavahanlobit sihke almmuhus borramušgálvvuid vuovdimis. Olgoáibmodáhpáhusain dárbbašuvvo lassin eanageavahanlohpi guovllu eaiggádis. Dáhpáhusa ordnejeaddji vástida lobiid ohcamis ja almmuhusaid dahkamis. Dárbbašlaš lobiid haga dáhpáhusaid ii oaččo ordnet. Jos gáibiduvvon lobit váilot, lea bolesis vuoigatvuohta gaskkalduhttit dáhpáhusa.
Lohpeproseassat eai leat liikká nu mohkkásat – virgeoapmahaččat addet mielas rávvagiid, nu ahte váldde roahkkadit oktavuođa, jos mii nu orru eahpečielggas. Dehálamos lea ordnegoahtit lobiid buriin áiggiin, uhcimustá mánotbaji ovdal go don galggat guođđit daid gieđahallanláhkai: ná eiseválddiide báhcá doarvái áigi gieđahallat ohcamušaid ja ordnejeaddjái báhcá dárbbu mielde áigi dahkat nuppástusaid dahje dievasmahttit dieđuid nu, ahte lobit gerget gárvvisin ovdal dáhpáhusa.
-
Gádjun- ja dorvvolašvuođaplána
Gádjunplána gáibiduvvo, jos oktage čuovvovaš čuoggáin ollašuvvá dáhpáhusas:
- Dáhpáhussii vurdet badjel 200 oasseváldi
- dáhpáhusas geavahit sajušdola, dollarusoniid dahje eará ávdnasiid, mat sáhttet bávkkehit
- dáhpáhusbáikki báhtaranordnemat spiehkastit dábálaš vuogis
- dáhpáhusa luondu sisttisdoallá erenomáš vára nugomat váravuloš lihkadan- dahje mohtorvalástallanšlájaid.
Gádjunplána oaivilin lea sihkkarastit, ahte dáhpáhusa ráhkadusat ja dilit leat oasseváldiide ja ordnejeaddjiide dorvvolaččat ja vejolaš dorvvolašvuođariskkaide leat ráhkkanan áššáigullevaččat. Gádjunplána sáddejuvvo dárkkistanláhkai iežas guovllu buollindárkkisteaddjái uhcimustá 14 jándora ovdal dáhpáhusa.
Gárvves gádjunplánavuođu veahkkegažaldagaiguin sáhttá luđet Lappi gádjunlágádusa siidduin.
Dáhpáhusa birra galgá gárvvistit maid sierra dorvvolašvuođaáššegirjji, jos dáhpáhus dagaha eambo vára go dušše uhcán. Dáhpáhusain, main lea unna riska, dorvvolašvuođaáššegirji ii dárbbašuvvo, muhto ovdamearkka dihte bolesii dahkanláhkai álbmotdáhpáhusalmmuhussii máinnašuvvon plána gáibiduvvo.
Dorvvolašvuhtii váikkuhit vurdojuvvon olmmošmearri, dáhpáhusa luondu ja oassálastit. Mađi stuorát dáhpáhus lea ja eanet riskkat, dađi dárkilut plána dárbbašuvvo. TUKES lea gárvvistan erenomáš buriid rávvagiid dáhpáhusa dorvvolašvuođa riskkaid árvvoštallamii ja dorvvolašvuođa sihkkarastimii – ávkkástala dáid dieđuiguin dáhpáhusa plánemis ja dorvvolašvuođaáššegirjji gárvvisteamis.
-
Almmuhus álbmotdáhpáhusa birra
Bolesii galgá dahkat almmuhusa álbmotdáhpáhusa birra, jos plánet dáhpáhusa, masa sáhttet oassálastit ollu olbmot ja dáhpáhusa ordnemat váikkuhit juoga láhkai olggobeale olbmuide. Jos eahpidat, dárbbašago dáhpáhusastat dahkat sierra almmuhusa, váldde vuollegis šielmmáin oktavuođa ja čielggat báikkálaš bolesa oainnu áššái. Bolesa neahttasiidduin ohcansániin yleisötilaisuudet gávdnojit dárkilis rávvagat almmuhusa dahkamii. Almmuhusa galgá guođđit maŋimuštá 5 jándora ovdal dáhpáhusa. Jos dáhpáhus gáibida ovdamearkka dihte johtolatordnestallamiid, de almmuhusa galgá dahkat ainjuo 14 jándora ovdal dáhpáhusa. Leage nappo jođus buriin áiggiin, amaset dáhpáhuvvat vuorddekeahtes áššit. Váldde vuhtii, ahte almmuhusa čuovusin gáibiduvvojit ee. ovddit čuoggás máinnašuvvon dorvvolašvuođa- ja gádjunplánat, mat galget leat gárvvisin go dahká ohcamuša. Ohcamušas bivdojuvvo maid plána johtolatordnestallamiin, nu ahte divššo plánaid ortnegii buriin áiggiin.
Lappi boleslágádusaid oktavuođadieđut gávdnojit dáppe.
-
Šlápmaalmmuhus
Daga šlápmaalmmuhusa, jos ordnet dáhpáhusa dahje konseartta, mas sáhttá čuovvut mearkkašahtti šlápma dahje sparkkas. Almmuhusa galgá dahkat gieldda birassuodjalaneiseváldái uhcimustá 30 jándora ovdal dáhpáhusa. Muitte almmuhit lagašguovlluid ássiide boahttevaš dáhpáhusa birra uhcimustá 2 vahku ovdal.
Eiseválddi áiggedását oktavuođadieđuid gávnnat Ohcejoga gieldda neahttasiidduin báikkis birassuodjalus – ja dearvvasvuođafuolahus.
Gárvves skovvevuođu beasat luđet Suomi.fi -siidduid liŋkka bokte dáppe.
-
Eanageavahan- ja geaidnogiddenlohpi
Gávpoga ja gieldda oamastan ja hálddašan eanaguovlluid geavaheapmi dáhpáhusaide gáibida, ahte doibmii ohccojuvvo eanaeaiggáda lohpi. Ohcejogas eanageavahanlobiin vástida jagi 2026 álggu rájes gieldda ovddidanhoavda. Lohpeáššiin váldde oktavuođa gieldda teknihkalaš doaimmahahkii.
Dárbbašat eanaeaiggáda lobi gaskaboddosaš ráhkadusaid, nugomat tealttáid dahje lávddiid huksemii. Maiddái dolastallamii dárbbašuvvo lohpi guovllu eaiggádis.
Leage buriin áiggiin jođus, jos plánet dáhpáhusa, man ordnen gáibida geainnuid giddema ollásit dahje muhtun oassái. Geaidnogiddenlobiid mieđiheamis vástida Ejb-guovddáš ja oanehamos muttus dáhpáhusaide guoskevaš lobiid gieđahallanáigi lea sullii guhtta vahku. Lobit ohccojuvvojit Ejb-guovddáža elektrovnnalaš áššiiddikšunbálvalusa bokte. Lobi sáhttá ohcat maid friijahápmásaš ohcamušain, muhto das berrojuvvo badjelmearálaš lassemáksu.
-
Musihkageavahanlohpi
Musihkageavaheami lohpemávssut leat buhtadus musihka dahkkiide ja goasttideaddjiide sin dahkan barggus. Lohpi gáibiduvvo buot dáhpáhusaide, gos čuojahuvvojit livemusihkka dahje vurkejuvvon materiálat, maiddái karaoke lohkkojuvvo mielde! Gramex ja Teosto oktasaš musihkageavahanlohpi dahjege dáhpáhuslohpi ohccojuvvo Teosto lohpebálvalusas elektrovnnalaččat.
-
Borramušgálvvuid vuovdin
Borramušgálvobearráigehččui lea buorre almmuhit, go dáhpáhusas leat plánen vuovdit dahje fáladit borramušgálvvu. Dušše unna riskka sisttisdoalli doaimma birra, nugomat káfe dahje teaja fállamis, báhpára ded. sisa gisson njálgáid, keavssaid dahje eará káffeláibbiid smávvalágan juohkimis ii dárbbaš dieđihit. Oktageardánamos vuohki lea sáddet maŋimuštá 4 jándora ovdal plánejuvvon dáhpáhusa šleađgapoastta, mas govvidat čielgasit, man láhkai vuovdima, seailluheami ja fáladeami lea oaivil dáhpáhusastat ollašuhttit. Eiseváldi addá dárbbu mielde lasserávvagiid, maiguin sihkkarasto, ahte borramušgálvvuid vuovdima ja gieđahallama sáhttá ollašuhttit dáhpáhusas dorvvolaččat.
Ohcejoga borramušgálvobearráigeahčču ollašuhtto Anára ja Ohcejoga birasdearvvasvuođafuolahusa ovttasdoaibmanguovllus. Oktavuođadieđut gávdnojit dáppe.
-
Jugástatvuovdinlohpi
Alkohola vuovdima merre alkoholaláhka ja lobiid mieđiha guovlluhálddahusvirgedoaimmahat. Jugástatvuovdinlobit dárbbašuvvojit, jos dáhpáhusastat vuvdojuvvojit dahje gaskkustuvvojit badjel 2,8 % alkohola sisttisdoalli alkoholajuhkamušat áššehasaide mávssu vuostá. Ovdal jugástatvuovdindoaimma álggaheami guovlluhálddahusvirgedoaimmahagas ferte ohcat jugástatvuovdinlobi. Lohpi lea ealáhushárjeheaddji- ja doaibmabáikeguovdasaš.
Lohpeáššiid gieđahallan bistá mánotbajiid, nu ahte doibmegoađe uhcimustá 3 mb ovdal dáhpáhusa.
-
Jugástatvuovdinsajit
Ohcejoga gielda lea ohcan jugástatvuovdinsadjin Ohcejoga girkosiiddas asttuáiggeguovddáža sihke Gieddemielli olgoguovllu. Dáin sajiin sáhttá ordnet dáhpáhusaid, main lea vejolaš vuovdit alkohola. Jos nappo hálidat dáhpáhusastat vuovdit alkohola, váldde oktavuođa ovdamearkka dihte báikkálaš restoráŋŋasuorggi fitnodatdoallái ja jeara, livččiigo son beroštuvvan dikšut jugástatvuovdima dáhpáhusas. Vuovdit oažžu dušše ealáhushárjeheaddji, geas leat fámus jugástatvuovdinvuoigatvuođat. Dárbbašat maiddái gielddas lobi jugástatvuovdinsajiid geavaheapmái. Jugástatvuovdinsajiide guoskevaš lassedieđuid Ohcejoga gielddas addá čuvgehusdoaimma asttuáiggekoordináhtor, gean oktavuođadieđuid gávnnat dáppe.
-
Vuorbádanlohpi
Vuorbádemiid ordnema merre vuorbádanláhka ja lohpeeiseváldin doaibmá boles. Bolesa siidduin gávnnat dárkilis rávvagiid das, maid áššiid galgá váldit vuhtii vuorbádemiid ordnemis.
Ordnejeaddjijoavku ja álbmogasbargu
Buorit dáhpáhusat šaddet ovttasbargguin. Čielga vásttujuohku lea njuovžilis ollašuhttima eaktu. Mađi stuorát dáhpáhus lea, dađi eambo doaibmiid dat lunddolaččat gáibida. Uhcit dáhpáhusain vástusuorggit juohkásit dávjá nu, ahte okta olmmoš dikšu máŋga rolla. Erenomážit stuorát dáhpáhusain lea dehálaš nammadit ovtta olbmo, gii vástida oppalašvuođas ja geas lea váldoovddasvástádus áigetávvaliin ja barggu ovdáneamis.
Mielčuovvu čoakkáhas čohkke oktii dábálamos oassesurggiid, mat muhtun láhkai laktásit goasii buot dáhpáhusaide. Dat ii leat dievaslaš listu, baicce veahkeha hámuhit, man máŋggalágan doaimmaid dáhpáhusa ordnen gáibida. Seammás dat muittuha das, ahte dáhpáhusa duođalaš nanusvuohta šaddá iešguđetlágan áššedovdiid oktasašbarggus: juohkehaš buktá mielddis iežas máhtu, ja ovttas dain šaddá doaibmi ja lihkostuvvan oppalašvuohta.
Rollaoppalašvuohta |
Guovddáš doaimmat |
| Dábálaš ordnemat ja buvttadeapmi | Dáhpáhusbáikki hálddašeapmi ja ordnemat, dávviriid fievrrideapmi, lávddi ja vuovdinčuoggáid huksema koordineren, oahpistanteavsttaid bidjan ja burginbarggut |
| Sajit ja logistihkka | Tapahtumatilan hallinta ja järjestelyt, tavaroiden kuljetus, lavan ja myyntipisteiden rakentamisen koordinointi, opasteiden asettaminen ja tapahtuman purkutyöt |
| Teknihkka | Jienanannen, čuovggat, lávdeteknihkka, vejolaš neahttarávdnjen |
| Láidesteaddji | Geahččiide ja guldaleaddjiide oaivvilduvvon diehtojuohkin dáhpáhusa áigge, áigetávvaliid čuovvun ja prográmma jođiheapmi |
| Fáladeapmi | Fálademiid plánen ja ollašuhttin |
| Vuovdin ja áššehasbálvalus | Fálademiid ja bileahtaid vuovdin |
| Álbmogasbarggus vástideaddji | Dáhpáhusa álbmogasbargiid rekryteren, álbmogasbargguid organiseren, oahpásmahttin ja álbmogasbargiid oktavuođaolmmožin doaibman |
| Dorvvolašvuohta | Dorvvolašvuođadoaimmaid koordineren:
Johtolatbearráigeahčču Ortnetbearráigeahčču Vuosttasveahkki |
| Diehtojuohkin | Dáhpáhusa márkanastin ja some, oahpistangalbbat/teavsttat ja info dáhpáhusbáikkis, govven ja videovurken |
Álbmogasbargit
Dáhpáhus hárve šaddá eaktodáhtolaččaid ja álbmogasbargiid erenomáš veahki haga, nu ahte bija juo plánen- ja rekryterenmuttus návccaid eaktodáhtolaččaid buorre meannudeapmái. Dušše beare geatnegasvuođadovdu ii reahkká čatnasahttimii. Lea dehálaš, ahte álbmogasbargi dovdá maiddái iežas oažžut ilu dáhpáhusa ordnemiidda oassálastimis.
Buorre dáhpáhusas álbmogasbargiiguin meannudeapmi lea čielggas, ovddalgihtii dieđus ja bures organiserejuvvon. Fuolat das, ahte sierra doaimmat leat smihttojuvvon ovddalgihtii, vai guhtege bargui gávdno ieš dáhpáhusa áigge sihkkarit bargi.
Válmmaštallan ja ollašuhttin
Ideaid hutkan ja plánenmuddu lea dál duogábealde ja lea áigi doapmalit ja dahkat plánaid duohtan.
- Sihkkarasto vel, ahte ovddit oasis čađamannon áššit leat hálddus:
- Dáhpáhusa ulbmil ja ulbmiljoavku lea meroštallon
- Dáhpáhusáigi lea mearriduvvon
- Dáhpáhusbáiki lea válljejuvvon
- Dáhpáhusa prográmmahámus lea gárvvistuvvon
- Márkanastinplána lea dahkkon
- Dáhpáhusa ruhtadanáššit leat bures dieđus ja bušeahtta lea gárvvistuvvon
- Leat oahpásmuvvan dárbbašlaš lobiide ja dieđát, makkár áigetávvaliin don galggat daid ohcat
- Dáhpáhusa ordnejeaddjijoavku lea čohkkejuvvon
Áigetávvalat
Vaikko oanehutge áiggis sáhttá oažžut áigái lihkostuvvan dáhpáhusa, buoremus loahppaboađus šaddá, go válmmaštallamii várrejuvvo doarvái áigi. Stuorát dáhpáhusaid ordnema gánnáha álggahit juo jagi ovdal dáhpáhusbeaivvi, vai lohpeáššiid geargá sihkkarastit, artisttaid háhkat ja prográmma geargá vel ovddidit loahpalaš doaibmi hápmái.
Dáhpáhusaid ordnen sisttisdoallá máŋggaid muttuid, ja oppalašvuođa hámuheapmi sáhttá muhtumin orrut hástaleaddji. Danin mii gárvvistatge dáid rávvagiid čáledettiin dutnje bargoneavvun áigelinjá dáhpáhusa lágideapmái. Dan vehkiin don hámuhat buorebut, man ortnegis áššiid lea buorre dikšut.
Liŋka rahpasa ođđa gaskasiidui, ja jos hálidat de sáhtát vurket ja printet áigelinjá alccesat muitui.
Čuovvovaš bihtáin mannat čađa áššiid, maid galgá vel dikšut, vai buorre plána rievdá konkrehtalažžan. Čielga áigetávval veahkeha doallat plána čoahkis ja sihkkarastá, ahte lohpeáššit gerget eiseválddiide áiggil ja ahte ordnemat ovdánit plánaid mielde. Rávvagat leat dahkkon erenomážit álggahalli dáhpáhuslágideaddjiid várás, nuba mii ovdánat muddu hávil. Ná lohkki oaidná čielgasit, mo proseassa ovdána go dáhpáhusbeaivi lahkona.
Válmmaštallanmuddu
6-3mb ovdal dáhpáhusa
Válmmaštallanmuttus dáhpáhusa plána šaddagoahtá konkrehtalažžan. Guovddáš áššiid birra mearriduvvo loahpalaččat, nu ahte dáhpáhusa ráhkadus álgá hápmašuvvat. Lea buorre ahte ordnejeaddjijoavku manná vel vástusurggiid čađa ovdal álbmogasbargiid rekryterema.
Válmmaštallanmuttus huksejuvvo dáhpáhusa dorvvolašvuođa vuođđu, álggahuvvo lohpeohcamušaid čállin ja sihkkarastojit dáhpáhusbáikki geavahaneavttut. Maiddái diehtojuohkin sirdása plánemis konkrehtalaš ollašuhttimii ja márkanastin oidnogoahtá olggosguvlui. Go stuorra linját čielggaduvvojit áiggil, loahppamuttu bargu geahppána mearkkašahtti láhkai.
- Sihkkarastte artisttaid ja láidesteaddjiid, daga soahpamušaid mielas čálalažžan
- Sihkkarastte dáhpáhusbáikki láigoheami ja geavahaneavttuid
- Álggat dáhpáhusa dorvvolašvuođa- ja gádjunplánaid gárvvisteami
- Merke bajás guovddáš álbmogasbargguid ja álggat álbmogasbargiid rekryterema
- Álggat dáhpáhusa márkanastima ja bovtte galledeaddjiid beroštumi dáhpáhussii!
-
Artisttat ja prográmma, láidesteapmi
Sullii jahkebeali ovdal dáhpáhusa lea buorre vel sihkkarastit ahte miela miel artisttat fitnašuvvet sihke soahpat geavatlaš ordnemiin, áigetávvaliin ja buhtadusain. Vaikko artista livččii ovddežis oahpis, čálalaš soahpamuša gánnáha álo dahkat, dasgo dat čielggasmahttá guktuid oassebeliid vuordagiid ja geahpeda dušši boasttoáddejumiid riskka.
Go artisttat leat sihkkaraston, prográmma áigetávvala sáhttá gárvvistit loahpalaš hápmái.
Seamma muttus gánnáha mearridit maid láidesteaddjis. Sáhtát dieđusge láidestit dáhpáhusa maid ieš, muhto dábálaččat lea čielgasamos nammadit dasa olbmo, gii ii dárbbaš dáhpáhusa áigge vástidit mange eará áššis. Buorre láidesteaddji hukse dáhpáhussii čuovggus atmosfeara, čatná prográmmanummiriid oktii lunddolaš ollisvuohtan, fuolaha ahte bissojuvvo áigetávvalis. Son maid doallá geahččiid ja guldaleaddjiid áiggi dásis, muittuha geavatlaš áššiin ja oažžu buot oassálastiid dovdat iežaset buresboahtán dáhpáhussii. Lassin čeahpes láidesteaddji sáhttá álkidahttit artisttaid barggu ovdanbuktimiin sin njuovžilit ja čuoččáldahttá oassálastiid rivttes mielladillái. Dákkár bargui ii heive gii beare, nuba fuolat buriin áiggiin, ahte dán bargui gávdno čeahpes olmmoš, gii hálddaša iešguđetlágan diliid.
-
Dáhpáhusbáikái guoskevaš geavatlaš ordnema
Čielggat, goas oaččot dáhpáhusbáikki atnui ja goas dan galgá luohpadit ruovttoluotta. Daga dáhpáhusbáikki láigosoahpamušaid millosit čálalaččat.
- Čorgen – Čielggat, gullágo dáhpáhusbáikki loahppačorgen láigui vai galgágo dáhpáhusa ordnejeaddji vástidit čorgemis?
- Viessogálvvut – Viessogálvvut – Sihkkarastte, reahkkájitgo dáhpáhusbáikki beavddit, stuolut ja eará dárbbašlaš viessogálvvut dáhpáhusa dárbbuide? Ohcejoga gielddas sáhttá dárbbu mielde jearrat luoikkasin lasseviessogálvvuid. (Asttuáiggekoordináhtor t. —–)
- Dorvvolašvuohta – Sihkkarastte ahte dieđát, gos dáhpáhusbáikki gádjungeinnodagat leat ja ahte daid lea vejolaš doallat rabasin oppa dáhpáhusa áigge. Sihkkarastte maid báikki máksimameari dahjege dan, man ollu báikkis ožžot seamma áigge leat olbmot. Čielggat, gos gávdnojit álgočáskadanrusttegat.
- Gievkkansajit – Čielggat, gávdnojitgo dárbbašlaš lihtit, beavdeliinnit, fáladanlihtit, beavdevearjjut ja termosgánnot doarvái dáhpáhusa várás? Makkár lihttebassanvejolašvuođat gievkkanis gávdnojit?
- Čiŋaheamit – Pláne dáhpáhusbáikki čiŋaheami válmmaštallanmuttu áigge, vai gearggat dahkat dárbbašlaš háhkamiid áiggil. Máŋggaid smávva detáljaid sadjái bija resurssaid millosabbot muhtun vihkkedallon elementii, mat báhcet galledeaddjiid millii. Oppalašvuohta orru buorre ja dan lea álki identifiseret, go čiŋahemiin, oahpistangalbbain ja márkanastinmateriálain lea oktilis temá. Geavat millosit suvdilis materiála, man sáhttá ođđasit atnit – luoikkat, láigot dahje geavat ođđasit álo go vejolaš. Doala dakkár buktagiid ja čiŋaid meari uhccin, maidda lea atnu dušše ovtta eahkeda.
Olgodáhpáhusat
- Teknihkka – Dán muttus lea buorre sihkkarastit, ahte guvlui sáhttá sihkkarit ordnet doarvái elrávnnji. Restoráŋŋatealttá doaimmat, čuovggat ja jienanannen gáibidit dábálaččat elrávnnji. Reahkkágo guovllu iežas elrávdnjekapasitehta vai dárbbašuvvojitgo báikki ala omd. aggregáhtat buktit lasserávnnji?
-
Álbmogasbargit ja eaktodáhtolaččat
Bures organiserejuvvon álbmogasbargu lea okta lihkostuvvan dáhpáhusa vuođđoáššiin ja váikkuha ollu dasa mo oppalašvuohta ovdána. Merke bajás, makkár oassesurggiin dáhpáhusas dárbbaša álbmogasbargiid, nugomat johtolatstivren, bileahtavuovdin, márfebassin, čorgen, vuosttasveahkki ja ortnetbearráigeahčču. Go doaimmat leat čielgasat, álggat álbmogasbargiid rekryterema ja dieđit dan birra rahpasit ja geasuhahtti láhkai. Muital, manin álbmogasbargui gánnáha vuolgit ja maid eaktodáhtolaš oažžu oassálastimis. Máŋgasii persovnnalaččat čujuhuvvon bovdehus vuolida šielmmá almmuhit iežas mielde. Muitte govttolašvuođa: stuorámus oassi eaktodáhtolaččain ii sáhte čatnasit máŋgga beaivái dahje oppa dáhpáhusáigái, nu ahte oanehut vuorut sáhttet álkidahttit rekryterema.
Erenomáš fuopmášumi galgá giddet kritihkalaš, sierramáhtu gáibideaddji rollaide, nugomat vuosttasveahkkái ja ortnetbearráigehččui, main potentiála álbmogasbargit leat dávjá rájálaš mearri. Sin lea erenomáš dehálaš oahpásmahttit vuđolaččat ja fállat buriid bargodiliid ja doarjaga oppa dáhpáhusa áigge. Muitte várret maid dáhpáhusa huksen- ja burginmuttuide doarvái álbmogasbargiid, dasgo dáin bargguin dárbbaša ollu veahkkebargiid.
Rekryterenmuttus gánnáha čielggadit maid eaktodáhtolaččaid giellamáhtu, sierramáhtu ja vejolaš sierraborramušaid, vai doaimmaid ja fálademiid sáhttá plánet nu ahte dat bálvalit buohkaid. Bures dikšojuvvon rekryteren láhčá vuođu positiivvalaš álbmogasbargovásáhussii
-
Vuosttasveahkki
Buot 200-2000 olbmo dáhpáhusain galgá leat nammaduvvon vuosttasdikšovástideaddji, geas lea čađahuvvon ja fámus vuosttasveahki vuođđogursa. Maiddái smávit dáhpáhusain lea
buorre smiehttat vejolaš vuosttasveahki gáibideaddji diliid ovddalgihtii ja soahpat geavatlaš áššiin, nugomat das, makkár vuosttasveahkkeneavvuid dáhpáhusbáikái buktet.
Sáhtát lohkat lasi dáhpáhusaid vuosttasveahki ordnemis gádjundoaimma siidduin.
-
Ortnetbearráigeahčču
Álbmotdilálašvuođaid ortnetbearráigeahču stivre čoahkkananláhka sihke láhka priváhta dorvvolašvuođabálvalusaid birra. Bures ollašuhtton ortnetbearráigeahčču lea guovddáš oassi dorvvolaš dáhpáhusa, dasgo dan ulbmilin lea doalahit ortnega sihke ovddalgihtii eastadit ja čielggadit dáhpáhusa áigge vejolaččat šaddi heađuštandiliid dahje váralaš diliid.
Dábálaš njuolggadus lea 1 ortnetdoalli 100 oasseváldi nammii, muhto dáhpáhusa luonddu ja áiggi mielde ortnetdoalliid sáhttá dárbbašit maid eambo. Jos dáhpáhusas lea alkoholafáladeapmi, lea buorre rehkenastit 1 ortnetdoalli 50 galledeaddji nammii.
Ortnetdoalliin galgá leat fámus ortnetdoallikoarta. Boles sáhttá dihto diliin dohkkehit nu gohčoduvvon gaskaboddosaš ortnetdoalli, muhto sis leat rájálut doaibmarievttit eaige sii oaččo ovdamearkka dihte bidjat eret dahje váldit gitta olbmuid, geat dagahit heađušteami. Gaskaboddosaš ortnetdoalliid geavaheapmi gáibida, ahte dáhpáhusas leat maid seamma áigge báikki alde virggálaš ortnetdoallit, geain lea ortnetdoallikoarta.
-
Diehtojuohkin ja márkanastin
Ideaid hutkan- ja plánenmuddu -oasis ožžot rávvagiid dáhpáhusa márkanastinplána gárvvisteapmái.
Sullii jahkebeali ovdal dáhpáhusa lea buorre álggahit dáhpáhusa márkanastima ja oažžut vuosttasdieđáhusa dáhpáhusa birra olggos. Sádde álgodieđáhusa mediai ja merke dáhpáhusa dieđuid elektrovnnalaš dáhpáhuskaleandariidda. Bovtte dalán álggus galledeaddjiid beroštumi dáhpáhussii!
Čohkke dáhpáhusa vuođđodieđuid bajás nu, ahte dat leat geasuheaddji láhkai ja álkit gávdnomis. Sáhtát hábmet ovdamearkka dihte Facebook-dáhpáhusa, gosa lea álki čohkket dáhpáhusa vuođđodieđuid oidnosii. Ane fuola, ahte siiddus gávdnojit ainjuo dáhpáhusa áigi, dáhpáhusbáikki dárkkes sajádat, prográmmadieđut sihke dieđut bileahtavuovdimis ja bileahtaid hattiin dahje rávvagat almmuheapmái.
Dáhpáhuskalenadar
Gos gávnnat?
Ohcejoga gieldda dáhpáhuskaleandar https://www.utsjoki.fi/vapaa-aika-ja-hyvinvointi/tapahtumakalenteri/ Lähellä.fi https://www.lahella.fi/ Tapahtumien lappi https://www.tapahtumienlappi.fi/fi-FI
Loahpalaš hápmái gárvvisteapmi
3-1 mb ovdal dáhpáhusa
Dán muttus plánat dárkkálmuvvet ovddežis ja máŋggat geavatlaš ordnemat álget leat loahpageahčen. Sádde loahpaid ohcamušaid ja almmuhusaid eiseválddiide ja váldde dárbbašlaš dáhkádusaid. Mearrit dáhpáhusa fálademiid. Dán muttus dáhpáhusa márkanastin lea aktiivvalamos muttus ja lea áigi sáddet álbmogasbargiide lasseinfo boahttevaš doaimmain.
- Sihkkarastte dáhkádusaid
- Sádde loahpaid lohpeohcamušaid ja almmuhusaid eiseválddiide
- Mearrit dáhpáhusa fálademiid
- Almmustahte dáhpáhusa prográmma ja čalmmustahte dáhpáhusa báikkálaš kanálain
-
Dáhkádusat
Dábálamos dáhpáhuslágideami guoski dáhkádusat leat ovddasvástádusa dáhkádus, dáhpedorbmedáhkádus ja opmodatdáhkádus. Váldde oktavuođa dáhkádusfitnodahkii ja muital dáhpáhusa luonddu, vurdojuvvon galledeaddjimeari ja sierrasárgosiid birra, vai lihkostuvat sihkkarit háhkat rivtteslágan dáhkádusdorvvu. Čielggat maiddái, maid báikki láigosoahpamuš gáibida dáhkádusaid oasil.
-
Diehtojuohkin ja márkanastin
Go dáhpáhussii guoski dieđut leat álkit gávdnomis ja áddehahtti láhkai ovdanbukton, oassálastin orru lunddolaš ja álki. Dat oaivvilda geavatlaš áššiide guoski čielga diehtojuohkima: dáhpáhusbáikki, bileahtavuovdima, áigetávvaliid, boahtinrávvagiid, parkerema, boradeami, máksinvugiid ja oassálastimii váikkuheaddji eará dieđuid gánnáha buktit ovdan nu árramuttus go vejolaš.
- Almmustahte dáhpáhusa váldoartisttaid ja prográmma vuođu
- Álggat vuosttas máksojuvvon máinnuskampánnjaid ja sihkkarastte ná, ahte du dieđáhus fáhte rivttes ulbmiljoavkku
- Čalmmustahte dáhpáhusa báikkálaš kanálain (Ohcejoga, Gáregasnjárgga ja Njuorggáma FB-joavkkut, almmuhantávvalat, Lapin Kansa, Inarilainen)
- Muitte maid lagašguovlluid máinnustansajiid, nugomat gávppiid, dearvvasvuođaguovddážiid ja giliviesuid almmuhantávvaliid!
- Geahččal geasuhit olbmuid buvttademiin dáhpáhusas dárkilis ja beroštahtti sisdoalu: artisttaid ovdanbuktimat, ordnejeaddjiid jearahallamat, behind the scenes -materiála
-
Fáladeamit
Fálademiid plánedettiin lea buorre vuolgit johtui dáhpáhusa luonddus, dáhpáhusáiggis ja oasseváldiid mearis – sierra dilit gáibidit sierralágan fáladeami. Gánneha válljet dakkár borramušaid ja juhkamušaid, maid lea álki ráhkadit, seailluhit ja borrat.
Fálademiid plánedettiin lea dehálaš árvvoštallat realisttalaččat bargomeari. Borramušaid ráhkadeapmi, ovdanbidjan ja luottaid čorgen dolvot áiggi, nuba buorre áigetávvalat ja doarvái ollu veahkkebargit álkidahttet oppalašvuođa mearkkašahtti láhkai. Dárbbu mielde gánnáha guorahallat maiddái olggobeale ordnenbálvalusa diŋgoma man nu fitnodagas.
Seamma vuođđoprinsihpat heivejit fuolakeahttá das, ráhkaduvvojitgo borramušat vuovdimassii vai nuvttá fállanláhkai: borramuš galgá leat dorvvolaš, hygienalaččat gieđahallon ja áššáigullevaččat seailluhuvvon. Lea buorre váldit vuhtii oasseváldiid sierradárbbuid, nugomat allergiijaid ja sierrabiepmuid (mat eai sisttisdoala glutena ja/dahje laktosa, vegánalašvuohta). Allergenaid lea dehálaš almmuhit čielgasit. Fuolat, ahte buohkaide leat fállun dorvvolaš ja čielgasit merkejuvvon molssaeavttut. Seammás gánnáha smiehttat borramuša seailuma ja dan, man láhkai borramušat ráhkaduvvojit – oasi borramušain lea vejolaš dahkat ovddalgihtii dahje háhkat gárvvisin, go fas oassi gáibida válmmaštallamiid aiddo ovdalaš dáhpáhusa. Danin seailluhansajiid ja galbmakapasitehta reahkkáma, sihke borramušaid ja juhkamušaid fievrrideami lea buorre sihkkarastit juo ovddalgihtii.
Bušeahtta ja vuođđoávdnasiid fitnašuvvan váikkuhit maid oppalašvuhtii. Sesoŋŋa mieldásaš vuođđoávdnasat, maid lea álki háhkat, leat dávjá sihke hatti beales govttolabbot ja buoret dásis. Válmmaštan- ja fáladanbarggu meari lea buorre meroštallat realisttalaččat. Resurssaid mielde sáhttá leat dárbu juohkit bargguid máŋgga olbmui dahje ávkkástallat gárvves buktagiiguin.
Muitte dahkat dearvvasvuođasuodjalaneiseváldái almmuhusa borramušgálvvuid vuovdimis ja fáladeamis!
- Fála millosit borramušaid, maid lea álki ráhkadit, seailluhit ja borrat
- Várre lasseveahki doarvái
- Muitte váldit vuhtii sierraborramušaid
Geavat millosit sesoŋŋa mieldásaš vuođđoávdnasiid, maid lea álki háhkat- Daga ostoslisttuid ovddalgihtii ja diŋgo mielas neahta bokte, amas šat ovdalaš dáhpáhusa dárbbašit geavahit áiggi gávppis jorešteapmái
- Muitte bušeahta!
Ávžžuhus: Marttaid siidduide beasat dáppe.
Loahpalaš ordnemat
Vahkku ovdal dáhpáhusa
Dán muttus buot dáhpáhusa ordnemii guoskevaš materiála lea buorre leat gárvvisin. Maŋimuš vahku áigge materiálat ja biergasat dárkkistuvvojit, ovddasvástádusat sihkkarastojit ja álbmogasbargiide sáddejuvvo infopakeahtta boahttevaš dáhpáhusas. Sihkkarastte vel, ahte dárbbašlaš fáladanháhkamat leat dahkkon ja válbmenáigetávvalat plánejuvvon bures.
Dán vahku ulbmilin lea, ahte dáhpáhusbeaivve juohkehaš diehtá iežas barggu ja buot dárbbašlaš gávdno álkit.
- Dárkkis áigetávvaliid, rollaid ja oktavuođadieđuid
- Čohkke buot dárbbašlaš materiálaid ja biergasiid
- Sihkkarastte, ahte buot dárbbašlaš oahpistangalbbat/teavsttat, infogalbbat ja čáláhusat leat gárvvisin
- Ale vajáldahte ordnejeaddjijoavkku ja eaktodáhtolaččaid dovddaldatdieđuid. Ráhkat buohkaide nammagalbbaid dahje čeabetpássaid, main gávdno namma ja giellamáhtu dovddaldat
- Organisere dáhpáhusa ceggen- ja válmmaštallanbargguid, muitte várret maid dáhpáhusbáikki čiŋaheapmái iežas áiggi
- Pláne fálademiid válmmaštallamiid dáhpáhusbeaivvi lahkosii
-
Velá diehtojuohkimis
Soaba ordnejeaddjijoavkkuin, mii gulahallankanála dáhpáhusbeaivvi áigge geavahuvvo bargojoavkku siskkáldas gulahallamii (omd. rádiotelefovnnat dahje WhatsApp-joavku). Sihkkarastet maiddái, ahte gii vástida dáhpáhusa kriisadiehtojuohkimis.
Vahku ovdal dáhpáhusa lea áigi bajidit atmosfeara ja váldit olbmuid mielde maŋimuš bottu válmmaštallamiidda. Movttiidahte olbmuid vuorrováikkuhussii. Juoge positiiva dovdamušaid kulissaid duohken, govaid dáhpáhusbáikkis ja smávva bihtáid prográmmas – dát láhčet vuordagiid ja dollet dáhpáhusa olbmuid mielas. Seammás lea dehálaš sihkkarastit, ahte buot dehálamos geavatlaš dieđut leat álkit gávdnomis: dáhpáhusa áigi ja báiki, prográmma alimus bottut, boahtin- ja parkerenrávvagat, dieđut bileahtaid hattiin sihke máksinmolssaeavttuin, mat leat geavahusas.
Mađi lagabus dáhpáhusbeaivi lea, dađi dávjjibut dieđu gánnáha juohkit. Geahppa muittuhandieđáhusat sierra kanálain dollet dáhpáhusa oidnosis. Ná sihkkarasttát, ahte dieđáhusat olahit vel loahpaidge oassálastiid ja olbmot bohtet báikki ala movtta ja sis lea dárbbašlaš diehtu dáhpáhusa birra.
Rivttes áiggiin dahkkon, geasuhahtti ja čielga diehtojuohkin aiddo ovdalaš dáhpáhusa láhčá positiivvalaš guđa ja veahkeha dasa ahte dáhpáhus lea lihkostuvvan juo ovdal go dat lea álgán.
-
Álbmogasbargiid oahpásmahttin
Go dáhpáhussii lea áigi sullii vahkku, lea dehálaš sihkkarastit, ahte guhtege álbmogasbargi oažžu čielga ja álkit áddehahtti infopakeahta iežas rollastis. Infopakeahtas galggašii govvidit oanehaččat dáhpáhusa oppalašvuođa, álbmogasbargovuoru áiggi, barggu sisdoalu sihke dárkkes báikki, gosa álbmogasbargi vurdet boahtit. Seammás lea buorre muitalit, makkár reaidduid bargu gáibida ja mo vejolaš dálke- dahje eará diliid nuppástusaide gánnáha ráhkkanit. Lassin galgá muitalit álbmogasbargiid fuolahussii gullevaš geavadiid birra: gos gávdno bosihanlatnja, mo álbmogasbargiid biebmofuolahus lea ordnejuvvon ja geas oažžu veahki, jos mii nu áššiid váivvida. Lavtte infopakeahta čuovusin dáhpáhusa gádjun- ja dorvvolašvuođaplána, vai guhtege álbmogasbargi oažžu oahpásmuvvat dasa ráfis ovddalgihtii.
Fuolalaččat plánejuvvon oahpásmahttin láhčá dorvvolašvuođa dovddu ja nanne eaktodáhtolaččaid motivašuvnna. Go álbmogasbargi diehtá dárkilit mii sus vurdojuvvo, son sáhttá vuodjut bargosis ja dovdat iežas dehálaš oassin dáhpáhusa ollašuhttima.
Čielga ja lieggaváimmolaš álbmogasbargodiehtojuohkin hukse servvolašvuođa ja doarju oppa dáhpáhusa lihkostuvvama.
Dáhpáhusbeaivi
Plánenbarggu maŋŋá lea dat alimus boddu, dáhpáhusbeaivi. Ovdal olbmuid boahtima lea dehálaš sihkkarastit, ahte buot oassesuorggit doibmejit nu mo lea plánejuvvon. Ráfálaš vázzin dáhpáhusbáikki čađa veahkeha áicat maŋimuš váilevuođaid ja sihkkarastit, ahte sajit leat čorgadat, dorvvolaččat ja gárvásat vuostáváldit galledeaddjiid.
- Dárkkis, ahte oahpistangalbbat ja -teavsttat leat rivttes sajiin.
- Dárkkis, ahte neahttaoktavuohta, čuovggat ja jienanannen doaibmet albmaláhkai.
- Sihkkarastte, ahte vuosttasveahkkečuokkis, báhtarangeainnut ja čáskadangálvvut leat čielgasit merkejuvvon ja daid lea álki gávdnat. Dárkkis maid, ahte gádjungeinnodagat bissot rabasin.
- Fuolat, ahte johtingeinnodagat bissot easttaheapmin.
- Dárkkis, ahte luotnelihtit leat doarvái, hivssegat leat čorgadat ja doppe gávdno doarvái hivssetbábir, sáibbo ja giehtadesi. Sihkkarastte maid, ahte vuorkkás leat lassedárbašat, vai sáhttá dievasmahttit jođánit gaskan dáhpáhusa.
- Dárkkis maid, gos gávdnojit čorgenbiergasat. Dáhpáhusa áigge šaddá álo ruivi.
- Bivdde bargojoavkku vel oanehaččat čoahkkái ja mannet čađa beaivvi áigetávvaliid, rollaid, vástusurggiid ja oktavuođadoallanvugiid.
- Fuolat, ahte buot dáhpáhusa ordnejeaddjiin ja álbmogasbargiin lea oažžumis nammadovddaldat dahje biktasat dan láhkai go lea sohppojuvvon.
- Olgodáhpáhusain fuolat, ahte dálkedilit leat váldon vuhtii, tealtárusttegat leat giddejuvvon áššáigullevaččat ja borgguhančuoggát leat merkejuvvon čielgasit.
Dáhpáhusa áigge
- Geahččal ovddalgihtii eastadit bahkatvuođaid, čuovo olmmošmeriid ja sihkkarastte, ahte sajit bissot čorgadin ja doaibmin. Doala bargojoavkku áiggi dásis ja almmut nuppástusain dalán.
- Dáhpáhusa somečuovvuma gánnáha dahkat aktiivvalaččat. Juoge live-sisdoalu ja govaid dáhpáhusbáikkis, movttiidahte galledeaddjiid geavahit dáhpáhusa hashtag ja govve valjis materiála maŋálgihtii márkanastima várás.
- Fuolat, ahte bargovuorut molsašuvvet plánaid mielde ja álbmogasbargit sáhttet doallat bottuid. Maiddái niesti ja juhkančáhci galgá leat doarvái fállun.
Návddaš bottus – dát lea oppa dahkkon barggu alimus boddu!
Dáhpáhusa árvvoštallan ja giitosat
Dáhpáhusa maŋŋá
- Giitte oasseváldiid ja álbmogasbargiid! Dáhpáhusa ii livčče sáhttán ordnet sin haga.
- Juoge dáhpáhusa áigge váldon govaid nu jođánit go vejolaš.
- Čorge dáhpáhusbáikki ja máhcat luoikkahuvvon biergasiid.
- Jos hálidat čoaggit máhcahaga oasseváldiin, daga dan juo dáhpáhusa áigge dahje dalán dáhpáhusa maŋŋá! Máhcahaga sáhttá čoaggit álkit ovdamearkka dihte oanehis Google Forms -jearahallamiin. Árbevirolaš oanehis jearahallan báberveršuvdnan doaibmá ain maid bures!
- Jos hálidat, de čoakke oasseváldiin ja ordnejeaddjiin máhcahaga. Máhcahagaid, ohppojuvvon áššiid ja ovddidanáššiid lea buorre čállit bajás vejolaš boahttevaš dáhpáhusaid várás.
- Dáhpáhusa maŋŋá mana bargojoavkkuin čađa, mii doaimmai ja maid sáhtášii dás ovddos buoridit.
- Guorahallet, mo ásahuvvon ulbmilat ollašuvve.
- Mannet čađa maiddái bušeahta
Dát rávvagat leat ráhkaduvvon oassin Gávcci jagiáiggi dáhpáhusat -projeavtta, mii čađahuvvui Ohcejoga gielddas jagiin 2024-2025. Projeavtta ulbmilin lei nannet goalmmát sektora doaimma Ohcejoga gieldda guovllus, ovddidit dálá dáhpáhusaid sihke lasihit dáhpáhuspilohtaid bokte dáhpáhusaid meari Ohcejogas. Projeavtta ruhtadii Leader Davimus Lappi.
Sávan, ahte dát rávvagat addet lohkkiidasaset roahkkatvuođa, movtta ja ilu dáhpáhusaid olláhuhttimii. Mihkkige ii namalassii leat nu buorre go dat boddu, goas guhkes plánema maŋŋá boahtá dáhpáhusbeaivi, iežas višuvnnat šaddet duohtan ja sáhttá oaidnit olbmuid loaktimin dáhpáhusas, man ieš lea ráhkadan.
Rávvagiid vuosttas veršuvdna lea almmustahtton ođđajagimánus 2026.
