Gielddahoavddas: Áiggit rivdet maiddái davvin

Mii eallit nuppástusaid ja eahpesihkkarvuođa áiggi. Min árbevirolaš jurddašanvuogit leat hástaluvvon maiddái dáppe Davvi-Lappis. Cevzziimet korona čađa ja guhkes rádjegiddemiid maŋŋá rádjegávpi lea maid álgán ealáskit Ohcejogas. Seamma áigge Ukraina soađi dihtii šaddan energiijakriisa lea lokten fitnodagaid ja gieldda goluid ja maiddái gielddaolbmuid eallingoluid. Stáhtaráđi ođđa plánat badjánan energiijagoluid doarjjan helpejit vehá, muhto eai čoavdde váttes dili. Boahtte dálvi lea krihtalaš Davvi-Lappis erenomážit badjánan liggengoluid dihtii.

Gielddat loahpahallet sode-bálvalusaid ovddasvástádusa sirdima buresveadjinguovlluid vuollái. Máŋggat gieldda mearrádusdahkkiin leat vuordán máidnojuvvon govddit hárduid guoddit ovddasvástádusa badjáneaddji sode-goluin. Stáhtaossodagaid rehkenastinmálle goittotge rievdá ja šaddá mohkkábun ođasmahttima oktavuođas. Oktageardánit daddjon, dat gielddat, main vearroboađut leat maŋimuš jagiid áigge lassánan ja mat leat bastán doallat sode-goluid govttolaš dásis, ávkašuvvet sode-ođasmahttimis. Jus dilli lea jorggotgežiid, dego Ohcejogas, dat boahtá dađi bahábut váikkuhit gieldda ekonomiijai vel jagiide dás ovddosguvlui. Ođđa stáhtaossodagaid rehkenastinmálle lea dán dáfus árpmuhis. Smávva gielddain sode-goluid jahkenuppástusat leat dábálaččat, go mii eat sáhte ennostit olbmo buohccáma dahje ovdamearkka dihtii guhkes sierradivššu dárbbu.

Ohcejogas relatiivvalaččat buorre, máŋga jagi bistán jábálduvvama áigodat lea meattá. Mii čuovvut dás loahppa riikka ja máilmmi roasuid iežamet sierramorrašiid lassin. Deanu luossanáli hedjonan dilli borrá ekonomiijaguovllus jahkásaččat 5 miljovnna euro sisaboađuid. Dasa lassin rájáid gidden korona dihtii goaridii guovllu fitnodatdoaimma. Min gieldda fitnodagaid gávpejođus 70–95 proseantta boahtá Norgga rádjegávppis. Gieldda 12 miljon euro loatnavuođđu lea gieldda sturrodaga ektui okta stuorámusain Suomas.

Ohcejoga vearročoggoma stuorrunpotentiála laktása giddodatverrui ja searvvušverrui. Gildii dahkkon mearkkašahtti priváhta turismainvesteremiid lea dehálaš oažžut ollislaččat geavahussii ja dan bokte ealáskahttit gieldda ja buktit lasi vearroboađuid. Fitnodagat leat gieldda eallinfámu mátta. Mii dárbbašat lasi fitnodatdoaimma ja fitnodagaid mat menestuvvet. Eallinfámolaš gielda nagoda buvttadit bálvalusaid, maid gielddaolbmot dárbbašit, ja vehá eanetge. Eallinfápmu bohciidahttá lasi eallinfámu ja geasuha ođđa ássiid. Positiivvalaš áššit riegádahttet lasi positiivvalaš áššiid.

Gielda sáhttá doarjut dán ovdáneami ealáhuspolitihkain, mii lea miehtemielalaš fitnodagaid hárrái. Ohcejogas leat jođus máŋggat prošeavttat, mat dorjot fitnodagaid doaibmaneavttuid. Dan lassin vuođđudeimmet 1. čakčamánu gildii Fitnodatforuma nannet fitnodagaid gaskasaš ovttasbarggu ja gieldda ja fitnodagaid gulahallama. Min váldosáhka lea: lihkostuvvan ovttasbarggus 1+1=3. Vuosttas deaivvadeami ságastallamiin bázii buorre govva.

Go lea sáhka eallinfámu nannemis, mii leat hui čeahpit namahit áššiid, mat eai midjiide heive eaige sihkkarit heive Lappii min erenomášdili dihtii. Jáhkán, ahte dát jurddašanvuohki hástaluvvo juo boahttevaš jagiin ja guhkit áigodagas ain eanet. Dálkkádatrievdan, ruoná sirdáseapmi, gávpotluvvan, ahkeluohkáid smávvun, stáđisvuođa váili ja badjáneaddji sode-golut hástalit eallima davvin boahttevaš áiggiid.

Jáhkán ahte ovddas lea stuorra systemáhtalaš nuppástus, mas ceavzimii dárbbašuvvo ain eanet ovttasbargu ja hállu čoavdit áššiid. Mii eat sáhte šat náđđát doložis, jus hálidat, ahte boahttevuođasge Davvi-Lappi lea guovlun eallinfámolaš ja ovdána. Mis leat hirbmat olu vejolašvuođat, ja daidda darváneapmái dárbbašuvvo oktasaš dáhttu ja buorre, barggánis miellaguoddu boahttevuođa ektui.

Taina Pieski, gielddahoavda

Čálus lea almmustahtton maiddái Inarilainen-aviissas.