Ohcejoga vuojadanhálla sanerenprošeavtta juridihkalaš čielggadeapmi

Ohcejoga gielda lea ráhkadahttán sorjjasmeahttun juridihkalaš čielggadeami vuojadanhálla basadan- ja gárvodanlanjaid sanerenprošeavtta soahpamušlaš dilis, lassebargogáibádusain ja prošeavtta válmmaštallanproseassas. Váldostivra merkii čielggadeami diehtun čoahkkimis 17.6.2026.

Váldostivra dohkkehii 9.3.2026 mearrádusávžžuhusa, man mielde dat gáibidii ahte vuojadanhálla basadanlanjaid ja gárvodanlanjaid sanerenprošeavtta soahpamušlaš dilli, lassebargogáibádusat ja prošeavtta válmmaštallanproseassa čielggaduvvojit čálalaččat ja čielggadus bukto váldostivrii diehtun. Gielda diŋgui juridihkalaš čielggadeami VALO Partners Asianajotoimisto Oy:s cuoŋománus 2026. Čielggadeapmi gárvánii geassemánus 2026.

Prošeavtta birra oanehaččat

Vuojadanhálla sávdne-, basadan- ja gárvodanlanjaid sanerema fálaldatbivdda almmustahttui borgemánus 2025 rabas riikkaviidosaš skáhpponmeannudeapmin. Skáhpponmearrádus dahkkui čakčamánus 2025, agoartasoahpamuš vuolláičállui golggotmánus 2025, ja huksenbarggut bargojedje dálvvi 2025-2026 áigge. Agoarta nogai cuoŋománus 2026, ja agoartta vuostáiváldindárkkistus lea dahkkon 21.4.2026.

Agoartta álgoálgosaš soahpamušhaddi lei 152 000 euro (álv 0 %). Prošeavtta ovdánettiin oassebeliid gaskii šadde sierraoaivilat das, mat barggut álgoálgosaš agortii gulle ja mat barggut ledje agoartta olggobeal lasse- dahje nuppástusbarggut. Erenomážit dálloteknihkkii nappo LVI- ja elbargguide laktáseaddji gažaldagat dagahedje eahpečielggasvuođa jo gilvalahttinmuttus ja ain agoartta bargguid áigge.

Agoartajođiheaddji attii prošeavtta áigge máŋggaid lassebargofálaldagaid. Oassebeliid gaskka ráđđádalle agoartta áigge lasse- ja nuppástusbargguid viidodagas ja goluin, ja oassi agoartajođiheaddji ovdanbuktán fálaldagain báhce dohkketkeahttá. Dálloteknihka buohta LVI-barggut loahpas luvvejuvvojedje agoarttas ja gilvalahttojedje sierra. Lasse- ja nuppástusbargguid gieđahallan ja oassebeliid gaskasaš ruđalaš loahppačielggadus ledje čielggadeami gárvánanáigge vel gaskan.

Čielggadeami dehálaš fuomášumit prošeavtta válmmaštallanproseassas ja lassebargguin

Fálaldatbivddamateriála válmmaštallama váilevašvuođat

Gieldda almmustahttán fálaldatbivddamateriálas váilo LVI- ja elrávdnjeplánat ja eará agoartta dáfus dehálaš áššegirjjit, vaikko plánat ledje fálaldatbivdaga almmustahttima áigge gieldda hálddus. Fálaldatbivddaáššebáhpáriin ledje lassin ruossalas dieđut erenomážit das gulletgo LVIS-barggut agortii. Fálaldaga dahkkiid lassediehtogažaldagaide namalassii LVIS-plánain eai vástidan ovdal fálaldatáiggi nohkama. Čielggadeami mielde fálaldatbivddamateriála váilevašvuođaid ja ruossalasvuođaid dihtii agoartta viidodat leamašan eahpečielggas jo gilvalahttinmuttus. Das lea mearkkašupmi go árvvoštallat dan, makkár barggut agoartadoalli fálaldathaddái leat galgan gullat.

Skáhpponmearrádusa evttolašvuohta ja agoartasoahpamuša válmmaštallan

Ovddidan- ja biraslávdegoddi dagai 22.9.2025 skáhpponmearrádusa dainna eavttuin, ahte čielggadanráđđádallamis eai boađe ovdan lassegollodárbbut ja fálaldat vástida agoartta sisdoalu. Go 24.10.2025 dollojuvvon čielggadanráđđádallamis ii ráhkaduvvon beavdegirji, eavttuid dievvama ii sáhte maŋŋegihtii duođaštit. Gieldda ovddasteaddjiin lei ovdal čielggadanráđđádallama diehtu das, ahte LVIS-bargguid viidodat lei agoartadoalli fálaldagas rabas gažaldat. Ášši ii lihkká váldon ráđđádallamiin ovdan, ja áššis ovdánedje agoartasoahpamuša vuolláičállimii.

Čielggadeami mielde agoartasoahpamuša čuovusáššebáhpáriid spesifiseren bázii eahpečielggasin, ja oassi prošeavtta dáfus dehálaš plánain doaimmahuvvojedje agoartadoallái easkka soahpamuša vuolláičállima maŋŋá. Agoartasoahpamuša dahkama maŋŋá agoartadoallái doaimmahuvvon plánat sáhttet juridihkalaččat hábmet vuođu agoartadoalli ovdanbuktán lasse- ja/dahje nuppástusbargguide.

Lasse- ja nuppástusbargguid diŋgoma meannudeami váilevašvuođat

Agoartta áigge dohkkehuvvojedje máŋggat lasse- ja nuppástusbarggut. Čielggadeamis fuomášedje, ahte dat eai čađat gieđahallojuvvon soahpamuša eaktudan vugiin, eaige huksenagoarttaid almmolaš soahpamušeavttuid mielde čálalaš meannudemiin, mas barggu sisdoallu, haddi ja váikkuhus agoartaáigái sohppojuvvo čálalaččat ovdal bargguid álggaheami. Lasse- ja nuppástusbarggut dohkkehuvvojedje muhtin muddui barggu ovdáneami eavttuiguin, masa leat čielggadeami mielde leamašan maiddái geavatlaš sivat, nugo agoartta čavga áigetávval.

Agoartadoalli doaimmahii gildii 24.11.2025 vihtta sierra lassebargofálaldaga. Bargočoahkkimis 8.12.2025 mearriduvvui namalassii, ahte lassebargofálaldagat eai dohkkehuvvo. Dán mearrádusas spiehkkasedje ođđajagimánus 2026 doaibmaorgánagieđahallama haga, goas agoartadoallis diŋgojuvvui maiddái vuojadanhálla manahatguovllu lassebargu agoartaguovllu olggobealde. Diŋgojumi árvu manai čielgasit badjel diŋgojumi dahkan virgeolbmuid gieldda skáhppon- ja bušeahttaárvalusa ollašuhttinrávvaga doaibmaváldirájá. Čielggadeami mielde dákkár diŋgojumi livččii galgan buktit doaibmaválddálaš doaibmaorgána gieđahallamii. Diŋgojumi váilevaš dokumenteren váttásmahttá maŋŋegihtii dan árvvoštallama, makkár ákkain lassebargguid leat dohkkehan ja makkár viidodagas dat leat diŋgojuvvon.

Fuomášumit organiserema ja resurssaid hárrái

Čielggadeamis árvvoštalle maiddái prošeavtta organiserema ja resurssaid, mat leamašan geavaheames. Prošeavtta válmmaštalle dilis, mas gieldda teknihkalaš resurssat ledje rájálaččat, iige prošeavtta áigge lean bistevaččat geavaheames dakkár teknihkalaš áššedovdiresursa, mii livččii vástidan ollislaččat prošeavtta válmmaštallamis, gilvalahttimis ja ollašuhttima čuovvumis. Sanerenprošeakta gilvalahttui ja válmmaštallui geavadis dakkár dilis, mas gielddainšenevrra virgi lei deavddekeahttá. Máŋggaid badjálas ovddasvástádusaid čoggon moatte gieldda ovddasteaddjái lasihii riskka meannudanvugiid váilevašvuođaid hárrái, dokumenterema váilevašvuhtii ja dieđujohtima váttisvuođaide.

Joatkkadoaimmat

Čielggadeapmi sisttisdoallá čuovvovaš guovddáš ávžžuhemiid:

• Skáhpponmáhtu nannen skuvlejumi vehkiin buot virgeolbmuide ja bargiide, geat barget skáhppomiid.
• Vástoolbmuid nammadeapmi juohke stuorra skáhppomii jo válmmaštallanmuttus, geain lea dárbbašlaš áššedovdamuš ja beassan dárbbašlaš materiálii ja bargoneavvuide.
• Lasse- ja nuppástusbargguid gieđahallan systemáhtalaččat čálalaš meannudeamis nu, ahte juohke barggus ráhkaduvvo ovdal bargguid álgima spesifiserejuvvon fálaldat ja ahte barggu dohkkeheapmi ja diŋgon dokumenterejuvvo doaibmaválddálaš virgeolbmo mearrádusain.
• Prošeavtta ollislašárvvoštallama gieđahallan dárkkistanlávdegottis, mii sáhttá dárbbu mielde ráhkadahttit dárkilut čielggadeami prošeavtta ekonomalaš goluin.

Árvalus prošeavtta loahppabohtosis

Gárvánan bargu lea gieldda árvvoštallama mielde bures dahkkon. Vaikko prošeavtta ollislašgolut leat mannan badjel álgoálgosaš agoartahatti, dán rádjai gieldda árvalusa mielde prošeakta ii leat vahágahttán mearkkašahttiláhkai gieldda ekonomalaččat. Ollašuhtton lassebarggut leat leamašan prošeavtta dáfus ákkastallojuvvon ja dárbbašlaččat, ja dat leat buoridan loahppabohtosa kvalitehta, doaibmama ja geavahanagi. Lassebarggut leamašan eanáš dakkárat, maid ii leat sáhttán diehtit ovddalgihtii fálaldatmuttus.

Čielggadeami vuođul prošektii searvan virgeolbmuid meannudeamis leamašan váilevašvuođat. Čielggadeapmi ii lihkká sisttisdoallan árvalusa ovttaskas olbmuid rihkus- dahje vahátbuhtadusrievttálaš ovddasvástádusas, muhto čielggadeapmi ráhkaduvvui vuosttassajis sihkkarastit váldostivrra dieđuoažžuma. Čielggadeamis gávnnahit, ahte vejolaš spesifiserejuvvon virgeovddasvástádusa árvvoštallan eaktudivččii sierra meannudeami ja áššeosolaččaid gullama. Váilevašvuođat leat identifiserejuvvon, ja gielda ovdánahttá doaibmanvugiid vai sáhttá eastadit sullasaš diliid boahttevuođas.

Lassedieđut

Lassedieđuid addá kunnanvirasto@utsjoki.fi.