Gilieahkediin čogge ideaid mo buoridit giligova

Ohcejoga gielda lágidii gilieahkediid ođđajagimánus. Njuorggánlaččaiguin ságastalle 16.1., Gáregasnjárggas káfestalle 18.1. ja girkosiidda olbmuid deive 25.1. Gilieahkediid ulbmilin lei gullat giliid ássiid jurdagiid ja ideaid, mo iežas gilis sáhtášii dahkat geasuhahtti, ja dan láhkai ain buoret báikki ássat. Giliid iežaset nana identitehtat bohte fas bures ovdan, go iešguđege gilis bohte ovdan vehá earálágan oainnut, evttohusat ja dehálažžan vásihuvvon áššit.

Dán artihkkalii leat čoaggán gilieahkediin ovdanboahtán ideaid, maid mieldeorrut guottihedje eanemus. Dat ii oaivvil, ahte livččiimet juo mearridan ahte dás máinnašuvvon ideaid ollašuhttit. Gilieahkediid maŋŋá čielggadat goluid sihke vejolašvuođaid ollašuhttit ideaid, ja easkka dalle válljet heivvolamos ideaid maid ollašuhttit. Válljejuvvon ideaid ollašuhttimii lea oaivil ohcat Leader-projeavtta giđđat 2024. ideaid válljemii váikkuhit ee. ruhtadeaddji gáibádusat ruhtadeapmái, ollašuhttingolut, ja ollašuhttima bajásdoallu sihke dan golut.

Giligovaid buorideapmi ollašuhttá ođđa gieldastrategiija

Ruosti buollaša dihte oasseváldit ledje vehá uhcit ainjuo Njuorggámis ja Gáregasnjárggas, muhto dilálašvuođaide bohte goit oktiibuot sullii golbmalogi aktiivvalaš giliolbmo.  Njuorggámis ja Gáregasnjárggas dilálašvuođa jođihii eallinfápmohoavda Tanja Lepistö, ja báikki alde lei ođđa gielddahoavda Päivi Kontio, sihke muhtun bargit gieldda eallinfápmodoaimmas. Girkosiiddas ságastallama jođihii Päivi Kontio, ja báikki alde ledje lassin muhtun olbmot gieldda asttuáigge- ja eallinfápmodoaimmas.

Dilálašvuođaid álgui lei oanehis čilgehus Ohcejoga ođđa gieldastrategiijas (sáhttá lohkat dáppe). Strategiija gárvvisteamis atne viidát ávkin gieldda olbmuid jurdagiid ja sávaldagaid boahttevuođa Ohcejogas. Gieldastrategiija oktan dehálamos áššin lea loktejuvvon ”Buorre eallit Ohcejogas”, mii sisttisdoallá maid giliid ovddideami, mii lea dáid gilieahkediid fáddán.

Giliid ovddideami ektui lea buorre muitit, ahte aktiivvalaš searvedoaimmas lea smávva gielddas dehálaš rolla ovdamearkka dihte asttuáiggedoaimma ordnemis, dasgo gieldda resurssat doaimma ordnemii leat hui uhcán. Goalmmát sektora doaimma doarjun gullá maid ođđa gieldastrategiija sisdollui, juo máinnašuvvon áššái ” Buorre eallit Ohcejogas”. Vai dát mihttomearri ollašuvašii, lea gielddas jagi molsašumis álggahan oasseáigásaš ealáhuskoordináhtor (oktavuođadieđut dáppe), guhte sáhttá veahkehit servviid ovdamearkka dihte ruhtadanohcamušaid gárvvisteamis.

Njuorggámis hálidit ovddidit skuvlanjárgga guovllu

Njuorggámis loktejedje nannosit ovdan skuvlanjárgga guovllu, mii doaibmá báikkálaččaid párkan ja virkkosmahttinbáikin, ja gos fitnet ollu olbmot. Olbmot sávve ahte geaidnu, mii lea ee. rokkil, divoduvvošii ja dohko oččošii beavddi ja čohkkánsajiid. Kánske muhtun muorage sáhtášii bidjat šaddat, vai báiki livččii eambo dego párka. Ođđasitatnubáikki, mii lea das lahka, galggašii doallat čorgadabbon, ja dan bearráigeahču beavttálmahttit, dasgo dohko buktet jámma dakkár gálvvuid, mat dohko eai gula. Buoremus livččii sirdit ođđasitatnubáikki skuvlla ja virkkosmahttinguovllu bálddas ollásit eará báikái.

Maiddái periodačuovggat ja eará čiŋat, ovdamearkka dihte geaidnočuovgastoalppuide giddejuvvon sámi čohkaleavggat, ožžo doarjaga. Olbmot árvaledje ahte dat bovttášedje sihkkarit beroštumi maiddái dáža beale olbmuin, geat bohtet gávppašit. Ideála dilis livččii dieđusge somá, jos periodačuovggaid oččošii oppa gillái, rájá rájes gitta gili máttageahčái.

Olbmot evttohedje maid smávva bulkormielli oktan čuovggaiguin, danin go dálvit ii mánnábearrašiidda gávdno gilis riekta miige dahkamušaid. Geassái fas frisbeegolf-bána livččii suohtas. Hástalussan dáid ollašuhttimis gávnnahedje dan, ahte gilis ii leat olus ollege gieldda oamastan eana.

Njuorggámii livččii dárbu eanet rávesolbmuidskuvlla doaimmaide, muhto jođiheaddjit eai riekta gávdno. Olbmot jearahalle maid, livččiigo vejolaš ordnet mánáide oktasaš rieggáid Deanu gielddain. Oktasaš doaibma sáhtášii ovddidit maid oktasaš giela, sámegiela, máhtu goappat bealde rájá. Gili olbmotge hálidivčče jođihit mánáid rieggáid, muhto eai riekta gávdno heivvolaš doaibmasajit. Beaivváš-teáhtera čájáhusaid livččii suohtas oažžut fas Ohcejohkiige, dál čájehit dušše Anáris ja Deanus.

Erenomážit njuorggánlaččaid sáhkavuoruin deattuhedje dan, ahte livččii dehálaš oažžut muhtunlágan konkrehtalaš buorádusa gili ja giliolbmuid buorrin.

Gáregasnjárggas movttáskedje čuovgadáidagis

Gáregasnjárggas leat báikkálaš duojárat ja dáiddárat, geaid čehppodagain hálidit ávkkástallat giligova čábbudeamis. Periodačuovggaid atne buorre idean, muhto ii nuge geaidnoguorain, baicce nu ahte čuovggain čalmmustahttojuvvošii mii nu dáiddaduodji. Duoji fáddá sáhtášii čuožžilit sámekultuvrras ja dan sáhtášii ráhkadit luonddu materiálain.

Dáiddaduodji sáhtášii leat vaikko guovtteoasat: vuosttas oassi tuollu geaidnorussii nu, ahte dat geasuhivččii mátkkálaččaid, geat leat mannamin Norgii, jorgalit gillái. Váldodáiddaduoji sáhtášii bidjat ovdamearkka dihte gilidálu lahka vieltái, de dat oidnošii fiidnát maid Norgga beallái. Báiki sáhtášii leat seammás Gáregasnjárgga ”selfie-báiki”. Nuppe dáfus dáiddaduodji sáhtášii leat maid jieŋas ráhkaduvvon; vaikkoba joga jieŋa ala čuovggat, mat leat jiekŋuduvvon jieŋa sisa, dahje jiekŋačuoluspárka oktan čuovggaiguin gillái. Ná duodji livččii juohke jagi earálágan. Mii dal dáiddaduoji ollašuhttinvuohki dalle livččiige, de olbmot oidne dehálažžan, ahte báikkálaš giliolbmot hutkkašedje ja ollašuhtášedje duodjeideaid.

Ságastallamis evttohedje maid ”Tervetuloa Karigasniemelle” (Buresboahtin Gáregasnjárgii) galbbaid, sihke oahpistantávvaliid, main muitaluvvošii báikkálašhistorjjás – vaikkoba Gáregasnjárgga boares šalddis. Čuovggaid maid sávve gillái lasi, erenomážit mánáid dorvvolašvuođa geažil. Guovssahasturismmage berre gal smiehttat, muhto teknihkalaš čovdosiiguin bastá geahpedit čuovgga meari birrasii ja almmi guvlui, ja ná geahpedit čuovggaid hehttenváikkuhusa turismii.

Maiddái Gáregasnjárggas loktejedje ovdan oktasašbarggu Norggain, ja mo dan sáhtášii lasihit. Buot oktasaš doaibma ii goit dárbbaš dáhpáhuvvat projeavttaid bokte. Deaivvademiid sáhttá lasihit maid earáláhkai, ovdamearkka dihte oktasaš áiggeájiid, rieggáid ja dáhpáhusaid bokte.

Gáregasnjárggas suokkardalle maid, mat áššit geasuhivčče nuoraid báhcit gillái. Dehálaš livččii beassat ieš váikkuhit gili doaimmaide ja hukset gili, ja ahte livččii báiki, gos sáhtášii čoahkkanit ja buđaldit.

Girkosiidii sávvet guhkes njuolggo geaidnooassái ealáskahttima

Go girkosiidii boahtá máttil, de oaidná dušše guhkes, dolkadahtti njuolggo geaidnooasi. Máŋgasat sáhttet vuodjit áibba vahágisge gili meattá njuolga Norgii, go gilis váilu čielga guovddáš. Njuolggo geaidnooassái sáhtášii cegget vaikko čáppa linjabiilabissehagaid, mat fálašedje suoji ja čohkkánsaji olbmuide, geat vuorddašit linjabiilla. Beaŋkkat sáhtášedje muđuige leat eanet miehtá gili, dat álkidahtášii maiddái lihkadaneasttalaččaid johtima. Valástallangietti ravdii sáhtášii maid bidjat muoraid šaddat. Olbmot loavttášedje ná buorebut, muorat attášedje geassit maid suoivana.

Máttaguolbana (Mantokuolpuna) dovddus Luhkkára beazi evttohedje čalmmustahttit čuovggain. Beazi davábeallai sáhtášii maid hukset bisánanbáikki. Dasa sáhtášii cegget oahpistantávvala, mii doaimmašii buresboahtingalban gillái, ja das muitaluvvošii beazi ja gili eará turistabáikkiid birra. Kirkus beazi lusa johtti bálggis dárbbašivččii ođđa šalddi, go dálá šaldi lea nu fuones ortnegis.

Girkosiidii galggašii oppanassiige cegget eambo oahpistangalbbaid. Mii viesuin lea máŋggadoaimmadállu, mii asttuáiggeguovddáš? Gokko bokte daidda beassá? Máŋggat mátkkálaččat eai oppa árvitge, ahte ná smávva gilis lea vuodjanhálla. Dohkoge galggašii leat čielga oahpistangalba, seamma maiddái girjerádjui. Dál Girkonjárgii johttitge stivrejuvvojit geaidnogalbbaiguin njuolga rájá rastá Norgii, go galggašii leat galba, mii muitala ahte Njuorggáma boktege beassá.

Beanapárkka leat sávvan guhká, ja ášši birra lea dahkkon váldostivraálggage. Ohcejogas leat ollu beatnagat, ja beanapárkkas livččii ávki maid beatnagiin johtti turisttaide. Dasa dárbbašuvvošii dušše áidojuvvon viidodat ja ruskalihtti. Párka fálašii baicce lobálaš ja dorvvolaš stoahkanbáikki beatnagiidda, maiddái sosiálalaš ovttastallama vejolašvuođa beanaolbmuide. Mii livččii suohttasut go háleštit beatnagiid birra nuppi beanaolbmuin! Gávnnadeamit sihke oktiigullevašvuođa ja servvolašvuođa dovdu lasihit maid buorredili. Gilieahkeda maŋŋá gili olbmot ožžo buriid ođđasiid: beanapárkaášši ovdána giđđat, go vuos bievlá!

Čorges biras geasuha

Buot giliin bukte giligova čábbudeami lassin ovdan ovddežis oahpes fáttáid. Gilit eai geasut dušše fal dáidagiin, čuovggaiguin dahje ođđa linjabiilabissehagaiguin, dasa baicce váikkuha ollu giliid oppalaš čorgatvuohta. Giliin livččii dárbu njáskat ja čorget sihke hukset oaidnineastagiid. Smávva luoskkagan tiŋggaid fertešii vuos ordnet; divvut áiddiid ja luovvanan spelleravddaid, njeaidit mieska muoraid, čoaggit šlámboriid eret geaidnoguorain. Ná oažžu smávva bargguin juo ollu buorádusa giligovvii. Oktasaš stuorra sávaldat leage, ahte guhtege giliolmmoš, fitnodatdoalli ja organisašuvdna, ja maiddái gielda, doalašedje iežaset giddodagaid ja šilljobirrasiid čorgadin, vai olbmot loavttášedje buorebut.

Lassedieđut:

Taru Lindell
Ealáhuskoordináhtor / Prošeaktahoavda
+358 40 154 3649
taru.lindell@utsjoki.fi