"Rájáhis giella, rájáhis olbmuide" – Deanuleagis sámástit -projeakta šaddada jo guhká láddan nieguid duohtavuohtan

Govva: Sonja Sistonen / Ohcejoga gielda

“Deanuleagis ferte bargat eambo rájá rastá, jos áigu nannet sámegiela. Go lea oktasaš giella ja seammalágan hástalusat váldogielaid ektui, ii leat jierbmi okto rassat. Nagodat eambo, jus bargat veahkkálagaid.”

Dákkár jurdagiid lea jorahallan Sámi ealáhus- ja guorahallanguovddáža (SEG) beaivválaš jođiheaddji Håvald Hansen bargobeavddis guoras Deanušalddis jo guhká. Iige son leat eisige leamaš daiguin okto, seammalágan jurdagat leat láddan jo guhká maiddái nuppe beal Deanu. Dál de viimmat giellaáŋgiruššiid sávaldagat ja niegut šaddet duohtavuohtan, go Deanuleagi sámegiela gáhttemin lea vuođđuduvvon iežas riikkaidgaskasaš projeakta, “Deanuleagis sámástit”.

“Deanuleagis sámástit” lea guovttejahkásaš Interreg Nord -projeakta, mii nanne Deanuleagi sámegiela ja árbedieđu. Projeavtta váldodoaibmit leat Ohcejoga gielda, Deanu giellagáddi, mii doaibmá SEG vuolde ja Kajaani ámmátallaskuvla. Projeavttas leat dan áidnalunddot viidodaga dihte maiddái golbma projeaktahoavdda, Håvald Hansen Deanu giellagáttis, Kati Eriksen Ohcejoga gielddas ja Kyösti Koskela Kajaani ámmátallaskuvllas.

Okta projeavtta stuorámus plánain lea vuođđudit Ohcejohkii iežas sámi giellaguovddáža ja ovttastahttit Deanuleagi giellaguovddážiid fámuid. Giellaguovddášdoaimmas lea guhkes historjá Norgga beale Sámis, muhto Suoma bealde sámi giellaguovddážat eai vuos gávdno.

– Ohcejohka lea guhká jo bargan dan guvlui, ahte cegget seammalágan giellaguovddáža go Dáža bealde gávdnojit, muitala projeaktahoavda Kati Eriksen Ohcejoga gielddas.

Ohcejoga gieldda beales projeavttas barget earret eará projeaktahoavda Kati Eriksen (gur.), máŋggagielatvuođaáššedovdi Laura Arola ja dieđiheaddji-buvttadeaddji Aletta Lakkala.

Ohcejoga giellaguovddážii leat plánejuvvon máŋggalágan giellabálvalusat ja -doaimmat.

– Ulbmil lea, ahte giellaguovddáš fállá máŋggagielatvuođarávvema ja gieldda virgeolbmuide veahki ollašuhttit sámi giellalága. Guovddáš koordinere sámegielat astoáiggedoaimmaid sihke eatnigielagiidda ja giellaoahpahalliide, bargá ovttasbarggu rájá rastá ja hutká ođđa, innovatiiva giellageavahanarenaid ja giellaoahppanmetodaid, čilge projeaktahoavda Kati Eriksen.

“Rájáhis” doaimmat nanosmahttet Deanuleagi olbmuid giela, identitehta ja oktiigullevašvuođa

Giellaguovddášbarggu lassin projeakta lágida máŋggalágan doaimmaid ja dáhpáhusaid Deanuleagi olbmuide – buot álo sámegillii. Dárkkuhussan lea fállat erenoamážit ođđalágan sámástanlávddiid Deanuleagi olbmuide ja buktit olbmuid guovtte beal rájá eambbo oktii.

Projeakta ordne doaimmaid buot ahkásaččaide ja sihke eatni- ja vierrogiellagiidda. Plánan lea ordnet earret eará giellaleairraid, riekkisdoaimmaid ja dáhpáhusaid, main leat Deanuleagi olbmuid válljen temát.

Aiddo dál projeakta fállá mánáide sámegielat eahketbeaidoaimmaid ja speallorieggáid goappat beal Deanu. Lagaš áiggiid plánan lea fállagoahtit earret eará jeavddalaš sámegielat yoga-bottuid neahta bokte. Maiddái vuorrasot olbmuide leat plánejuvvon doaimmat.

Deanu giellaguovddáš lea jo guhká ordnen sámegielat doaimmaid Deanu gielddas. Riikkaráját leat goit váttásmahttán doaimmaid fállama Ohcejot beallái. Projeakta dahká dan vejolažžan.

– Giellabargu ovdána, go sáhttit geavahit eambo resurssaid go muđuid. Mishan leat iešguđetlágan doaimmat ja máhttu giellabarggu dáfus, ja projeakta addá vejolašvuođa ovttas geavahit dáid resurssaid, illuda projeaktahoavda Håvald Hansen.

Deanu giellagátti beales projeavttas barget jođiheaddji Sverre Porsanger (gur.), SEG beaivválaš jođiheaddji Håvald Hansen, projeaktabargi Anette Smuk Buljo ja guovttegielatpedagoga Katrine Trane Nilsen.

Rájá rasttildeaddji sámegielat doaimmat leat dehálaččat eandalitge mánáid ja nuoraid giellamáhtu ja identitehta dáfus. Sámegiela máŋggat árbevirolaš geavahanoktavuođat geahppánit jámma ja erenoamážit mánáide ja nuoraide dehálaš, dálá áiggi giellageavahanarenain sámegiella govssahallá.

– Projeakta čájeha mánáide ja nuoraide, ahte sámegielain bastá gulahallat rájá rastá. Dat maiddái nanne fuolkevuođaid, mat leat ja leamaš dehálaččat Deanuleagis. Ná sii dovdet, ahte sámegielas lea duođaid árvu, go sáhttet lunddolaččat čatnat oktavuođaid nuppi riikka ássiide, smiehtada Hansen.

Projeaktahoavda Kati Eriksen lea ovttaoaivilis.

– Eandalitge mánáid ja nuoraid, muhto maid giellaoahpahalli ollesolbmuid, gánneha buktit oktii goappat beal rájá vai sámegiella lea áidna oktasaš gulahallangiella. Sirpmá ja Ohcejoga skuvlaovttasbarggus lea jo čielgan, man ollu ávki dákkár oktavuođas lea.

Máilmmeviidosaš koronavirusepidemiija eastá goit lagamus áigge ordnemis doaimmaid fysalaččat rájá rastá. Projeakta lohpida fállat rájá rasttildeaddji doaimmaid dalán, go dat lea vejolaš. Dan rádjai doaimmain ávkkástallet olu digitála reaidduiguin.

– Mii leat dál bidjan ollu resurssaid digitála mánáid- ja nuoraidbargui speallorieggáid hámis, ja vuoi dattetge man ávkkálaččat dat leamašan! Mii leat áibba hirpmástuvvan, mo sámegielat mánát leat nu rámiin sámegielas ja mo giellaoahpahallit leat oahppagoahtán. Okta nuorra bođii munnje rábmot, ahte soai leaba skihpáriin várra máilmme áidna olbmot, geat spellet Fortnite (hui bivnnuhis speallu nuoraid gaskkas) sámegillii. Dat lei hui somás vásáhus munnje.

Deanuleagis sámástit -projeavttas sáhttá sávvat doaimmaid. Sávaldagain sáhttá váldit oktavuođa dieđiheaddji-buvttadeaddji Aletta Lakkalai (aletta.lakkala@utsjoki.fi).

Ođđa dihtorspeallu doalvu spealli virtuála Deanuleahkái

Ohcejoga giellaguovddáža vuođđudeami ja sámegielat doaimmaid lassin okta projeavtta stuorámus plánain lea almmustahttit áibbas ođđa dihtorspealu, mii vuođđuduvvá Deanuleagi lundui, sámegillii ja árbedihtui.

Vuosterávdnjái-nammasaš speallomáilbmi lea oaivvilduvvon earret eará skuvllaid atnui. Spealli johtá spealus Deanuleagis ja deaivá doppe iešguđetlágan hástalusaid, maid bokte álo oahppá juoidá gielas ja árbedieđus.

– Sámegiela ovddideamis leat hui uhccán resurssat ja stuorra hástalusat. Danin mii giellaovddideaddjit galggašeimmet duostat hutkat ja geahččaladdat ođđa giellageavahanarenaid ja giellaoahppanvugiid. Deanuleahki šaddá virtuála oahppanbirrasin, gos spealli ii oppa fuomášge, ahte sonhan lea oahppamin giela, muitala Kati Eriksen.

Daningo speallu lea oaivvilduvvon mánáide ja nuoraide, bálkáha projeakta nuoraid áššedovdin spealu ráhkadeapmái. Speallu huksejuvvo ovttasbarggus Kajaani ámmátallaskuvlla Clever Simulation Entertainment -ávkespeallojoavkkuin.

“Servet doaimmaide”

Projeaktahoavddaguoktás lea oktasaš sávaldat Deanuleagi olbmuide: servet projeavtta doaimmaide. Dušše dainna láhkai čielgá, makkár sámegielat fálaldagaide Deanuleagis lea dárbu.

– Sávan, ahte bastit láhčit ođđa giellageavahanarenaid olbmuide ja fidnet olbmuid searvat daidda, smiehtada Eriksen.

– Sávan, ahte mis lea buorre oktavuohta min váldoulbmiljoavkkuide, mat leat skuvllat ja mánáidgárddit. Lea dehálaš gulahallat bures, doaivumis mii nagodit dan, joatká Hansen.

Projeavtta olgguldas oainnu lea plánen grafihkkár Annika Nilson.

Projeavtta loahppaboađusin čakčat 2022 Ohcejogas galggašii leat iežas giellaguovddáš ja Deanuleagis doaibmat giellaguovddážiid fierpmádat, mii oktasaš fámuiguin nanne Deanuleagi sámegiela ja gáhtte kulturárbbi.

Projeaktahoavda Kati Eriksenis leat golbma váldovuordámuša boahtteáigái.

– Ohcejogas lea ođđa giellaguovddáš, mii bargá ovttas guovllu eará giellaguovddážiin. Sámegielat doaimmaide servet olbmot goappat beal rájá. Doaibma lea sajáiduvvan.

Projeaktahoavda Håvald Hansen Deanu giellagáttis geahččá ain guhkkelabbui. Su niehkun lea, ahte Deanuleagis doaimmašii goasnu boahtteáiggis okta rájákeahtes giellaguovddáš.

– Jus geahččá ovddasguvlui, de han livččii oalle duostilis ja somás jurdda, ahte mis lea Deanuleagis oktasaš giellaguovddáš, mii sáhtášii plánet eambbo dánlágan doaimmaid, bistevaš ja rájákeahtes giellabarggu.

Riikkaráját leat áiggiid miel buktán máŋggalágan rievdadusaid Deanuleagi olbmuid eallimii. Guovllu sápmelaččain lea nana oktasaš historjá, mii addá lunddolaš vuođu ovttas gáhttet guovllu sámegiela ja -kultuvrra. Dát vuoigŋa doaibmá Deanuleagis sámástit -projeavtta geađgejuolgin.

– Rájáhis giella, rájáhis olbmuide, loahpaheaba projeaktahoavddaguovttos ovtta jitnii.

Deanuleagis sámástit -projeavtta iežas neahttasiidu almmustuvvá sámi álbmotbeaivve 6.2.2021. Dan rádjai projeakta dieđiha doaimmainis Ohcejoga gieldda projeaktasiiddus, Facebookas ja Instagramas.

Čállán: Aletta Lakkala


Muita uutisia